Chased [FF - creepypastas] #DOKONČENO

1

Došla jsem domů a naštvaně sebou praštila na postel. Blbá škola. Blbí spolužáci. Blbí rodiče. Blbej život...

Otevřela jsem oči a zjistila, že je všude kolem tma. Musela jsem usnout. Podívala jsem se na hodiny a zjistila, že je za pět minut půlnoc. Chtěla jsem zkusit znovu usnout, když mi hlasitě zakručelo v břiše. Zasténala jsem a zvedla se. Propásla jsem večeři, takže jsem samozřejmě měla hlad. Rozhodla jsem se, že sejdu dolů a něco si vezmu.

Došla jsem k vršku schodiště, když jsem zezdola zaslechla rány. Zamračila jsem se. Mamka přeci odjela na týden s kamarádkami pryč. Otec s námi dávno nebydlel, odešel, když jsem byla ještě malá. Touhle dobou by v domě neměl nikdo být.

Opatrně jsem scházela schody, aby mne vetřelec nezaslechl. Poslední schod jsem přeskočila, protože vrzal a tiše dopadla na koberec. Vzala jsem starou otcovu vycházkovou hůl (jedna z mála věcí, které tu po něm zbyly), která byla o bok schodiště opřená a rozhlédla se. Zvuk jakoby vycházel z kuchyně, kam jsem se zrovna chystala.

Rozešla jsem se tedy tím směrem s napřaženou holí, připravena vetřelce přetáhnout po hlavě. Stála jsem přede dveřmi. Nad stolem se tam skláněl někdo v červené mikině. Ne.. Zvedl se mi žaludek, když jsem si uvědomila, že to má být bílá mikina, a že stejná červená, která byla na ní, byla také po celém stole i zemi. Pokrořila jsem dál, rozhodnuta osobu omráčit, když práh, na který jsem stoupla, zavrzal. Cizinec přede mnou stuhl a rychle se otočil. Stihla jsem postřehnout jen černé vlasy, než se zas otočil a se smíchem utekl oknem.

Pohlédla jsem na stůl. Bylo tam tělo nějaké holky, která mi byla nepatrně povědomá. Že by někdo ze školy? Sehla jsem se (jako úplný inteligent) pro nůž, který zůstal ležet na zemi. Vzala jsem ho do rukou a prohlížela si ho. Byl to nůž z naší kuchyně.

Vzápětí se za mnou ozvaly spěšné kroky. Otočila jsem se ke dveřím a spatřila tam několik policistů s pistolemi.
"Díky bohu" zamumlala jsem a rychle k nim zamířila. Pak jsem ale ucítila drobné bodnutí na krku a na svět kolem začla padat tma. Poslední co jsem slyšela bylo
"Isabelle Begumová, zatýkám vás za vraždu Clary Raidové."