5

557 40 4
                                    

Držela jsem v ruce nůž, připravena se bránit, i když jsem věděla, že to nedokážu. Ne, že bych nedokázala do někoho ten nůž vrazit, pobyt v blázinci mě k tomu přizpůsobil, ale jsou na mě příliš silní, nemám vůbec žádnou šanci. To ale neznamená, že to nezkusím.

Seděla jsem v houpacím křesle, kam si Luke sedal. Už nikdy nepřijmu ničí pomoc. Pokud to udělám, zase ho zabijí a já už nechci vidět moje přátele umírat. Já ale věděla, že si pro mě jdou. Byli u oken, za dveřmi, pod postelí

Ano, byl pod postelí, vedle které jsem seděla. Po tvářích mi stékaly slzy, ale nevydala jsem ze sebe ani jeden vzlyk. Vlastně jsem ani nevěděla, že brečím.
Co bych teď dala za to, vrátit se k tomu starému nudnému životu, který jsem měla předtím.
Mamka teď jistě doma vaří a bojí se, že přijdu a zabiju ji. A to jsem vživotě nikomu nic neudělala.

Slyšela jsem vrčení. Vycházelo zpod té postele. Nepokoušela jsem se utéct, protože za dveřmi byli také. Neměla jsem kam utéct.
Pak z pod postele vylezl... Jeff?

Kdybych nebyla v tak blbý situaci, asi bych se začla smát, jak se nemotorně hrabal na nohy, vrčel přitom a snažil se vypadat děsivě. To ani nemusel, ten jeho ksicht odváděl dobrou práci.

Nestačila jsem ani zvednout svůj (prakticky jeho, když ho upustil v lese a je na něm jeho jméno) nůž, když mě shodil z křesla a přišpendlil k zemi s nožem, který sem před chvílí ještě držela v ruce, přitisklým ke krku. Hrozně jsem se třásla, jeho obličel byl kousek od mého (prosím žádné úchylárny😂) a fuňel mi pobaveně do obličeje.

Zvedl nůž od mého krku a začal mi s ním přejíždět po obličeji. Roztřásla jsem se ještě víc, až jsem ucítila, jak mi něco teplého steklo po tváři. Vypadalo to, že po tomhle se Jeffovi (jakkoli vám to přijde nemožné) úsměv ještě rozšířil.
Pak mi nožem sklouzl k pravému koutku úst a než jsem si stihla pořádně uvědomit, co se děje, ucítila jsem na pravé tváři pekelnou bolest, že se mi z úst vydral výkřik. Ústa mi okamžitě zaplavila krev a já se jí začla dusit. Škubala jsem sebou jako blázen a vydávala ze sebe dávivé zvuky. Ten zmetek nade mnou se na to jen radostně díval. Když už jsem začínala svět kolem sebe ztrácet, prudce mě otočil na stranu a já začla všechnu tu krev vykašlávat.

Po chvilce mě otočil zpátky a nůž přiložil i k mému levému koutku úst. Znovu s tím škubl a mě vytekly z očí další slzy. Pak, když už jsem myslela, že mě začne mučit, jsem ucítila další bolest. Byla tentokrát mnohem větší a byla v hrudníku.
Začla jsem se dusit znovu vlastní krví, tentokrát díky probodlým plicím. Jeff si podepřel hlavu a se zaujatým výrazem na mě přitom zíral. Po chvilce začal svět kolem opět černat, až jsem už nic neviděla a pak už ani nic necítila....

Tak tohle je konec! Já vím, že to bylo hoodně krátký, ale tohle neměl být žádný megadlouhý příběh o tom, jak se spolu kamarádíčkují  nebo jsou zaláskovaní (ano, právě jsem hatila svoje knihy😂😂)

Nevadí! Snad se vám kniha líbila. Kniha CP high teď slouží jako takové upozornění o nových cp knihách. Snad se kniha líbila a brzy u další

Vaše
HarleyQuinn55555 😇😈😇

Chased [FF - creepypastas] #DOKONČENOKde žijí příběhy. Začni objevovat