Marcus & Martinus

6

Tuhle kapitolu jsem předělala, protože jste tomu nerozuměli a já ji taky divně napsala. Tak tady ji máte znovu, trochu jinou a tentokrát doufám, že aspoň tohle chápete  😀

Pršelo, byla mi zima, třásla jsem se zimou a bála jsem se...

"Zopakuj to, cože jsem!?"
"Slyšíš dobře děvko!!"
"Můžeš mi vysvětlit proč jsem děvka? "
"Podvedla jsi mě "
"Já? Že o tom nevím.. Tinusi.. neblbni, tohle není sranda"
"Tohle není sranda! "
"Tak mi tedy vysvětli s kým jsem tě podvedla, protože já o tom ani nevím! "
"Nedělej chudinku..."
"Cože? Tinusi, já tě miluju! Nech toho, já tě nepodvedla!!"
"Ty vole... Víš co, jdi do prdele " řekl a odešel
"Tinusi!" Začala jsem brečet.

Jen jsem se dívala jak odchází. Zhroutila jsem se. Spadla jsem na zem a brečela jsem do dlaní.

---

"Andy! Ježiši, co se stalo??" Ozval se hlas za mnou
"J j j já " nedokázala jsem nic vysvětlit.

Sofie si sedla ke mě a silně mě objala.

"To bude dobrý, neboj "
"Ale..ale..ale co když mě už nemiluje a to všechno myslel vážně "
"Počkej, kdo co ?!" řekla Sofie a já se trochu uklidnila.
"Tinus "
"Tinus? Co ti udělal? Proč by tě nemiloval? "
"Řekl mi že jsem děvka a že jsem ho podvedla"
"To je debil, nech ho být... Bude to určitě dobrý"
"Ale on mě už nemiluje " zabořila jsem hlavu do jejího ramene a začala jsem znovu brečet

Sofie mě doprovodila domů a šly jsme ke mě do pokoje.
Sedla jsem si na postel a Sofie přinesla něco k pití a k jídlu. Potom někomu volala a sedla si vedle mě

"Tak Andy, co se stalo? A kde jsi vlastně byla? Měla jsem o tebe strach "
"Byly jsem s Tinusem u vody, dívali jsme se na tu krásu okolo a já usnula. No a když jsem se probudila,šla jsem zpět. Vy jste tam nikdo nebyl tak jsem tam jen čekala. Potom začalo pršet a Tinus mě ze zadu chytl za ruku a druhou mi dal na pusu. Pak se to celé všechno seběhlo a Tinus mě někam táhl. Drtil mi zápěstí a potom mě nazval, že jsem děvka a že jsem ho podvedla, tak jsem se pohádali a poslal mě do..."
"Ježíš...to je debil, jsem si říkala kde jsi, protože se Tinus vrátil sám. Řekl nám, že jsi tam usnula a že tě máme nechat spát. Tak jsme tě nechali no a ty ses nějak nevracela, tak jsme šli s Macem domů a Tinus říkal že tam na tebe počká. A jsi v pohodě ?"
" Aha. Jojo jsem"
"Vážně ?"
"Jo, neboj. Jo a hele já vím, že se to sem teď asi úplně nehodí, ale to je jedno. "
"Stalo se něco? Nebo ti něco je? "
" Ne...no vlastně asi jo, vlastně ani nevím jak to vzít"
"A co tedy? "
"Slibuješ že to nikomu neřekneš? Prosím, ani rodičům nikomu, nechci mít problémy a tak. "
" Slibuju, fakt. Mě můžeš věřit "
"Dobře, no..

Prosím nebuďte v těch komentářích agresivní a já vím že chcete nový díl, ale já se tomu teď moc nevěnuji, protože radši půjdu ven než abych byla doma zalezlá, tak to prosím pochopte 😀

Oujéé pokračování příště, omlouvám se, že tahle kapitola je taková dost krátká, ale snad nevadí.😅😂