Vím, že mě slyšíš!

3.kapitola- Noční můry

O půl roku později

Seděla na pohovce a hrála si se svatebním prstýnkem. Už je to 6 měsíců, co se jí Emily ukázala naposledy. Toho půl roku si opravdu užívala, a na Emily stále myslela míň a míň.Doufala, že to tak zůstane, že se jí už nikdy neukáže, a že to snad byl jen přelud vytvořený její fantazií.

Přesto to byl strach, který ji nutil se stále usmívat aby uvěřila sama sobě že je šťastná a nic ji netrápí. Ale musela. Musela vypadat šťastně. Alespoň před manželem, který si o ni už tak dělal mnoho starostí. Kvůli jejímu nenarozenému dítěti, aby alespoň ono mělo dobrý a šťastný život. Vlastně ona- z posledního ultrazvuku jí oznámili, že čeká holčičku. Malé, nepatrné zklamání pro Reneeho pro kterého to znamenalo, že se nebude mít s kým dívat na fotbal a učit ho různé lumpárny, radost pro Katherine, že jí ta malá pomůže zapomenout na její zesnulou dceru.

Se značnou námahou se postavila, došla do kuchyně kde otevřela lednici a vytáhla krabici mléka, ze které se napila. Pak přešla ke skříňce, ze které vytáhla cereálie společně s miskou. Po chvilce se vracela do obýváku k pohovce, kde se zachumlala do deky a pomalu jedla obsah misky, do které si dala cereálie a mléko. Zapnula televizi a překlikala programy. Nic co by ji zajímalo tam nebylo, tak to nechala na něčem o vaření a pokračovala v pojídání - jak tomu říkala Kath- 'zrní'.Renee je už od 6 hodin v práci, takže je Kath doma sama. Její ráno probíhalo vcelku tiše. Chvíli jen tak koukala do zdi, chvíli se dívala na nudné televizní pořady a tu nejdelší chvíli jen seděla a přemýšlela.

Vzpomínala na líbánky s Reneem, které trvaly celý týden a prožili je v Texasu. Někdo by si možná vybral jiné místo, ale jí to naprosto vyhovovalo. Jezdili na koních, chodili na večerní procházky, zkoušeli nová jídla a měli všechen čas světa jen pro sebe. Vždy, když na to myslí, je jí vážně líto že není Rennee právě doma. I když teď, v šestém měsíci těhotenství má možnosti trochu omezené.

Anika? Anna? Silvia? Kate? Amanda? Sydney? Neví, vážně neví. Už týdny si láme hlavu tím, jaké jméno má jejich dceři dát. Prošla už tolik možností, ale stále hledá něco jedinečného. Cítila opravdovou únavu, která ji pomalu ač nevědomky přemáhala.

Ve dveřích zacinkaly klíče. Katherine vypnula televizi a vzhlédla ke dveřím. Rennee je doma! Přejela pohledem po hodinách a vykulila oči. Je už jedna hodina! Musela usnout a klíče ji nejspíš vzbudily. Dneska musel být Rennee v práci jen chvíli, za což je ráda. Ze včerejška mají na oběd čínu- taková radost že nemusela vařit. Vlastně je ráda že usnula, alespoň se po nějaké době nají zase společně s Renneem. Dveře se otevřou a do místnosti vstoupí její manžel.Chladně se na ni usměje a ona si uvědomí že je mrtvolně namodralý a má bílé oči. Vedle něj, se ze tmy vynoří Emily- takové zklamání, když myslela že od ní bude mít pokoj- a obejme Reneeho. Je stejně bílá jako on a on se nakloní k ní, přičemž se políbí. Je to naprosto mrazivý, nelítostný polibek, který jakoby Katherine trhal pomaličku na kusy. Nemohla mluvit, nemohla vydat jedinou hlásku jen nevěřícně civěla a zkřivená ústa děsem si zakrývala dlaní. Oba se k ní otočili a teď již černýma očima, zalitýma krví na ni pohlédli. Přibližovali se. Je to tak, jak jí tenkrát řekla- ON bude další, už je to tu, zabila ho, její jedinou radost. A teď je z něj chodící mrtvola.Emily se se zlostným úšklebkem podívala na její břicho a pak zase na ni.

Chce ji, celou dobu šlo o její dceru. Emily ji chce zničit. To co přišlo pak, bylo horší než jakákoliv noční můra.

Emily se objevila za ní, násilně ji položila na pohovku a chytila jí obě ruce za hlavou tak, aby se nemohla hýbat. Rennee k ní přistoupil a v ruce držel nůž. Dlouhý a ostrý nůž, zapáchající smrtí.Co chce udělat? Co teď příjde? Snad nechce ublížit jí, nebo jejich dceři? Otázky se jí hnaly do hlavy a ona se rozvzlikala. Renee se napřáhl nožem a bodl ji do břicha, bez jakéhokoliv zdráhání či náznaku soucitu. Trhl a udělal jí v břichu dlouhou ránu, ze které pak násilím vytáhl její nenarozené dítě. Všude byla krev a křik. Donutili ji dívat se, pohlédnout na pokřivený plod, který jí tak nehorázně ukradli a zabili. Katherine křičela jako o život a ani ji nepřišlo divné že nic necítí.

 Probudila se s výkřikem ve vaně, plné horké vody. Před ní se najednou objevila Emily, chytla ji za hlavu a přidržela ji pod vodou tak, že se Katherine ani nestihla nadechnout. Následoval další křik, který se projevil místo zvuku, několika zběsilými bublinami. Cítila jak umírá, ale nepřestávala křičet. Ječela dál a dál.

A pak, se celá zpocená probudila do náruče jejího manžela, snažícího se dobýt jejího vědomí.