Kise se probudil jako první. Bylo to klasické, unavené a otravné ráno.
„Zdá se mi to, nebo jsem se zmenšil..." říká si Kise. Prošel kolem náhodného zrcadla, Tak počkat, tady nemám své zrcadlo. Když se do něj podíval, zůstal zděšeně stát na místě. „Co to?! Jak?!" Kise neviděl svůj odraz v zrcadle, ale Kurokův. Pak si začal uvědomovat, že tohle není jeho byt. Co, kde to jsem?! Počkat, Kurokocchiho byt? Proč?! Vzal simobil a okamžitě začal volat Kurokovi, který ještě spal a o ničem nevěděl.
Kuroko zvednul mobil, a ospale řekl: „Halo, Kise – kun?"
„KUROKOCCHI!" Zařval Kise.
„Kise – kun je brzy ráno, prosím zmírni svůj hlas." Ozval se ospale Kuroko.
„Kurokocchi, já jsem ty!" Řekl zneklidněně, a doufal, že Kuroko řekne totéž.
Kuroko se ani moc nerozhlížel, byl si jist, že je ve svém bytě.
„Nic takového není možné." Zdálo se mu, že je o trochu větší a pak si všiml, že také není ve svém bytě. Rozběhl se k zrcadlu a viděl sebe jako Kiseho.
„Kise – kun, já jsem ty." Odpověděl. Nevěřil, že to byla pravda.
...
Poté se probouzeli i ostaní.
„Midorimo! Ty svině!" Vykřikl Aomine.
„Nemám ani ponětí, co se to děje, Aomine." Co to se to sakra děje,nanodayo.
Pak se ze své postele vyhrabal i Murasakibara.
„Heee? Aka – chin?" Pronese udiveně.
„Atsushi, ty jsi já a já jsem ty."
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
