Sexy Teacher

8. Omlouvám se.

,,Zatím si zde sedněte, a asi si sundejte ten obvaz" pokývl na gauč, kde jsem se nějak dokázala dostat sama. ,,V kolik vaši rodiče příjdou dnes z práce?" zeptal se. ,,Taťka přijede asi kolem jedenácti, dnes toho má víc, a mamka je teď v Milánu" odpověděla jsem a posadila se na sedačku. ,,Nevím jestli je dobrý nápad vás nechávat samou doma" zavrtěl hlavou. ,,Co třeba sourozenci, prarodiče nebo tak něco?" dodal. Já se na něj jen koukla, ale pak se rozpovídala: ,,Babička mi zemřela v pěti, děda taky a rodiče od taťky živou v Kanadě, kde žije i můj brácha s rodinou, takže asi smůla" pokrčila jsem rameny. ,,Je dost nezodpovědný nechávat 18ti leté dítě samo doma, po tak dlouhou dobu každý den" promluvil. ,,Říká někdo kdo málem přetáhl jeho studentku" uchechtla jsem se. Bieber chtěl něco říct, ale zrovna se domem rozezněl zvonek. Nic už neřekl a šel otevřít. ,,Ahoj Justine" obejmula ho, a její pohled ihned padl na mě. ,,Ahoj, ty musíš být Hailey" podávala mi ruku, kterou jsem samozřejmě přijala. ,,Ano" usmála jsem se na ní. ,,Já jsem Pattie" úsměv mi opětovala. ,,Co si dělala ježíši" nohu mi opatrně otáčela do různých úhlů. Bolelo mě to, ale radši jsem nic neřekla. ,,Je to určitě jen zvrtnutý. Měla by si aspoň dneska jen ležet a nic nedělat. Je dobrý si na to přiložit studený obklad, ale opravdu u toho musíš ležet a nesnažit se chodit, to vůbec. Myslím že by bylo nejlepší že odvést do nemocnice, ať tady nemusíš být s učitelem, dobře?" navrhla. ,,Ale, kdyby jste třeba zavolali taťkovi, tak by mohl přijet domů" nechtěla jsem jet do nemocnice. ,,Dobře, tak mi dej jeho číslo" vytáhla si mobil, a já ji ho nadiktovala. 

***

Crrrrrrr! Opět ten strašný zvuk budíku. Pondělí, nenávidím pondělí. Jako obvykle moje kroky mířily do koupelny, kde jsem ze sebe udělala člověka. Oblékla se (média). Jelikož mi vybíraní oblečení zabralo dost času, šla jsem si jen pro svačinu a vyrazila do školy. Dneska jsem šla pěšky, protože nohu už mám v pořádku. Přece jen jsou to tři týdny.... 

***

Když jsem stála před školou, přišlo mi divné, že tam nikdo není. Většinou tam stojí buď parta huličů, nerdů nebo namyšlených fiflenek, které si myslí že jim patří svět. Podívala jsem se proto na mobil, a bylo 8:14. Jakto? To jdu jako vážně pozdě? Sakra, matika. Bieber mě zase seřve....

,,Dobrý den, moc se omlouvám že jdu pozdě, trošku jsem si nenačasovala jak dlouho mi bude trvat pěšky do školy" pokrčila jsem ramena skrčila čelo. Asi jsem si myslela, že to bude vypadat nevině. Podle mě to spíš vypadalo trapně, ale zabralo to: ,,V pořádku, můžete si sednout" věnoval mi úsměv, což mě překvapilo. Sedla jsem si tedy, a rychle si vytáhla všechny potřebné věci do matiky.

Omlouvám se za kratší část, ale chtěla jsem jí vydat co nejdřív, protože dlouho nebyla.