36. Nemá to smysl.

6.3K 208 1
                                    

Došli jsme k recepci kde Justin bezhybně seděl. Díval se někam do blba a vypadalo to že přemýšlel. Všichni tři jsme tam stáli a dívali se na něj, když v tom mě Fredo poždouchnul. "Běž" mrkl na mě.
Rozešla jsem se za Justinem a sedla si vedle něj. Mojí společnost vůbec nevnímal a pokračoval v zírání. ,,Ahoj" pozdravila jsem ho. "Jak se cítíš?" zeptala jsem se a okem se podívala na Freda. Ten mi naznačil ať pokračuju. "Justine?" dala jsem mu ruku na koleno a v tom se na mě ostře podíval. ,,Tohle už nikdy nedělej" zvedl se a nechal mě tam totálně překvapenou. Co se to s tím klukem děje.

Autem jsme jeli k Justinovi domů. Seděl ve předu a já s Fredem vzadu. Ryan řídil. V autě bylo hromové ticho. Cítila jsem se strašně. Proč je na mě Justin takový? Jeden den si zdrhne a popere se a když se mu snažíme pomoct tak ne že není vděčný, ještě ke všemu s námi ani nemluví.

Přijeli jsme před Justinův barák. ,,Díky" řekl Justin a vystoupil. ,,Počkej" rychle jsem vystoupila s auta, abych s ním mohla mluvit. Nuceně se na mě otočil a čekal. Ryan odjel na parkoviště supermarketu které je kousek odtud, a kde na mě bude čekat. ,,Můžeme si promluvit?" provinile jsem se na něj podívala. Chvíli mlčel ale nakonec souhlasil a pozval mě dovnitř.
Oba jsme si sedli na gauč. Nevěděla jsme jak začít, takže jsme byli oba dva úplně zticha.
,,Nevím proč si odešel" ,,Co?" nechapavě se na mě podíval. "Na Valentýna..." ,,Když si spala, hodně jsem pil. Byl jsem na balkóně a přemýšlel o životě...o nás" ,,No a na co si přišel? Že si tak nejednou bez rozloučení odešel?" byla jsem na něho naštvaná, ale věděla jsem že to dlouho nevydrž ,,Že nemáme budoucnost. Ty odmaturuješ a odjedeš na vysokou. Já budu trčet tady a budu učit na střední škole. Prostě to nemá smysl. Když tomu dáme čas-..." přerušila jsem ho. ,,Nechodíme spolu ani 3 dny a ty se semnou snažíš rozejít?" řekla jsem s brekem. Jen tam stál a tupě zíral. ,,Fajn. Pokud nejsi dostatečně vyspělý na to čelit pravdě a myslíš si že to spolu nezvládnem tak fajn. Já ti zmizim ze života, hned potom co odjedu na vysokou. Chtěla jsem bojovat! Patříme k sobě ale ty si tak slabý, že mi zničíš život" beze slova jsem odešla. ,,Já narozdíl od tebe pravdě čelím" zakričel na mě ještě před odchodem.

Sexy TeacherKde žijí příběhy. Začni objevovat