Katka:utíkej si pro Jacka. Já:jasan. Odpověděla jsem souhlasně. Zaběhla jsem si do sedlovou k mim věšáčkům tam jsem popadla svou fialovou ohlávku. Běžela jsem rychle k brance od ohrady otevřela ji proklouzla dovnitř a zavřela. Pak jsem uviděla ho. Toho nejkrásnějšího z nejkrásnějších jak se za mnou svým krásným houpavím cvalem řítí.
Ano, byl to on, můj Jack . Pomalu přešel do klusu a doklusal až ke mě natáhl svého hebké lehce flekaté nozdry aby mě mohli lehce šťouchnou do ramene na pozdrav.
Já:Aaaahooooooj, Jacku jak dlouho jsem tě neviděla (vlastně včera večer ale pssst). Tak pojď nasadila jsem mu ohlávku a odvedla ho k brance ( popravdě jsem u ní stála). Otevřela jsem ji a provedla Jacka poměrně úzkou dírou , která byla mezi ohradníkem ,který vedl na pravou i levou stranu. Rychle jsem pribouchla branku protoze jsem slyšela dusit kopyt a viděla jak se nektere kone řítí za Jackem , ale přišli pozdě Jack už byl dávno za brankou pak jsem jen na brance bripla bezpečnostní řetěz kdyby si koně otevřeli branku. Jacka jsem dovedla k tyči která měla představovat inprovizantní uvazoviště. Uvázala jsem ho na koňskej uzel co jsem se nedávno naučila.Já:neboj hned přijdu jen si skočím pro sedlo😆, mrkla jsem na něj a skočila do sedlovny pro mé černé včera leštěné sedlo ktere jsem si u Jacka položila na přední rozsochu a šla si pro světle hnědou dečku s růžovými pruhy po cele dece. Přehodil a jsem deku a beránka + sedlo dotáhla jsem a ...
ČTEŠ
Můj život s koňmi
Short StoryMůj den u koní popíšu do detailů v tomto příběhu jestli vás zajímá více čti dál