Život s vlkodlakem

pokračování:

Druhý den..
Hned jak jsem přišla do školy ,tak Moje první kroky směřovaly ke skříňce ,kde mě čekal on. Čekal na mě s dopisem v ruce , který mi předal a odešel. Já se bála a nakonec ho otevřela a v něm stálo: ,, Milá Jessico přijde jako bych tě znal celou věčnost.
Už nějakou dobu se mi o tobě zdají sny a to Jsem tě potkal teprve včera.
Přijde mi to jako ten sen, který se stává skutečností. A proto jsem se rozhodl ti napsat tento dopis. Bude to znít asi šíleně ,ale poslední rok se mi dějí takové zvláštní věci jako čtení myšlenek měnění barvy očí atd. A teprve včera sem si to uvědomil ,co to vlastně je. Stává se ze mě vlkodlak a přišel jsem na to díky těm věcem a taky díky tomu co jsem našel na půdě, že předci mé matky byli vlkodlaci a já jsem jeden z nich. Moc mě to mrzí ale začínám mít o tebe strach, ale nemůžu se od tebe vzdálit protože jsem si tě včera vtisknul. A kdybych tě nechal jít tak bych asi zahynul.
Takže mě napadá jedna věc jestli by jsi semnou nechtěla chodit a postupem času i žít. Vím že je to šílený ale musel jsem ti to říct a taky se tě na to zeptat". Jakmile to Jessica dočetla tak její první myšlenka byla. ,, Pane bože co mu mám na to říct nebo spíše napsat".
Nakonec se odhodlala mu na to něco říct..