Cs cs, chcete, abych nahoru dávala fotky Samka? :3
Mám jich koopu ^^
Kdyžtak to napište do comm
A ano… Ještě jsem nezemřela xD
Proč mě pořád pronásleduje?
,,Nech mě už být!"
On mě chytl za ruce a začal něco mluvit. Já ho neposlouchala a chtěla se za každou cenu vyvlíknout. Oči mi začaly rozostřovat a zaostřovat.
Po nějaké době to přestalo a místo něho jsem uviděla Máru.
,,Co se ti stalo Nell?"
Já stála jako zkamenělá s pohledem upřeným na něho. Z oka mi vytekla slza. Vyhoupla jsem se mu do objetí a pevně jsem ho stiskla. Objetí mi opětoval. Chvíli jsme tam jen tak stáli, ale pak jsem prolomila ticho, které mezi námi panovalo.
,, Nevím, co se děje. Pořád ho vidím. V ten den, co odešel, jsem měla pocit jakože mě sleduje, že na mě číhá skoro všude, aby na mě rozlil ten svůj smutný pohled a já měla výčitky svědomí kvůli… Ničemu"
Koukal na mě s vypoulenýma očima a s lechce pootevřenou pusou.
,,Prosím, nemysli si, že jsem blázen" a nasadila jsem prosebný pohled
,,Co? Ne… To si o tobě nemyslím. Nikdy jsem nemyslel a nikdy myslet nebudu" mrkl na mě
Pustila jsem ho a chvílitam stála před ním.
,,Ech… Udělal jsem snídani" zašklebil se
,,No, nevím, jestli se tomuhle dá říkat jídlo" poškrábal se na záytylku a zasmál se
Koukla jsem se za něj a ležely tam krásně upečené tousty se sýrem, salámem a cibulí.
,,Vždyť to máš nádherné, nikdy jsem takové hezké neviděla" pohlédla jsem zase na něj a usmála se
On se začerenal a usmál se taky.
,,Dáš si už?" zeptal se
,,Až se Sammym" odpověděla jsem s úsměvem
Za chvilku za námi přišel i Sammy.
,,Dobré ráno" pozdravil, jak jsem ho to učila
,,Dobrý" oplatil mu pozdrav Mára
Já se jenom pousmála a posadila se na židli. Mára se Sammym udělali to samé. Ale Mára ještě před usednutím vzal talíř z linky, na kterém bylo asi sedm toustů.
,,Jéé! Mňam!" zajásal Sammy a vzal si jeden
,,Můžes poděkovat tady Markovi" ukázala jsem na Máru
,,Děkuji strejdo Marku" poděkoval a natěšeně se zakousl do teplého toustu.
Vzala jsem si asi tři. Na víc jsem neměla chuť. Sammy schlamstl dva a Mára si ukořistil zbývající čtyři. Bylo jich totiž devět.
•Po jídle•
Sammy se zvedl, vzal naše i svůj talíř a položil je do prázdného dřezu.
,,Děkuji Sammy" ušklíbla jsem se. Tohle mu asi ukázal Ráďa, že je to slušnost… Awww
Usmál se a odcházel. Ještě jsem ale zavolala
,,Běž si nachystat pár věcí ke strejdovi Markovi!" podle běhu po schodech jsem usoudila, že šel do pokojíčku
Zvedli jsme se a já šla do ložnice si nachystat nějaký věci.
•O patnáct minut později•
Docela se divím, že se zatím nic nestalo. No… Vzala jsem svůj batoh a šla dolů. Kluci už mě čekali. Mára se usmál a otočil se k Sammymu.
,,Těšíš se kámo?" usmál se na něj
Sammy jen natěšeně přikývl. Bude to ale docela pro něho změna, když Mára má byt a ne dům.
Vyšli jsme ven, zamkla jsem dům, následně i branku. Sammy si sedl dozadu, připoutala jsem ho a edla jsem si do předu k Márovi.
A jeli jsme
HOOLA
Skoro o ničem, ale ok xd
Wou… I'm alive *-* xD
No… Asi vám dlužím omluvu, měla jsem toho fakt strašně moc
Musela jsem si zpravovat známky, protože… Čtyři nebo pět trojek na vízo není zrovna to, co by moji rodiče chtěli :<
Taak jo…
Budu ráda za každý hlas👍 Sdílení📲
I komentář📩
Okeey…
Vaše Autistka se loučí a… See you in next episode guys👊
