ONE SHOTS

'LADY' in shop ~larry~

Waring: Louis!tops.

Potkali se v obchodÄ›.

Blížil se čas vánoční a já i přes to bloudil mezi regály pouze v tílku s ramínky jako nitky a hledal to správné, co by uspokojilo moje ego a mohlo by se to vlastně i hodit a zároveň by to byl dárek ode mě pro mě.

Zastavil jsem se mezi dámskými věcmi a porozhlédl se. Kdyby něco, vybírám přítelkyni dárek k narozeninám.

Koukal jsem po všech těch krajkovaných chujovinkách a přemýšlel, co si vzít, aby mi to sedělo.

Do očí mi vpadly černé kalhotky, které nebyly ani tanga, ani ty klasické... Jak jen sestra říkala, že se jmenujou.... Brazilky? Hned jsem po jednich čapl rukou a vybral se svoji velikost a dal je do košíku.

Putoval jsem dál v tom oddělení, dokavaď jsem nenarazil do hrudi, která rozhodně nebyla ženská, a spadl rovnou na její majitele, který byl oděn zhruba stejně jako já.

,,Oops." ozvalo se z úst toho druhého a já zvedl pohled.

,,Oh... Hi," zakoktal jsem se při pohledu do těch poměnkových očí. ,,Moc se omlouvám."

,,To je v pohodě." usmál se na mě a to mě probudilo z tranzu. Hned jsem se z něho posbíral, vstal a nabídl mu ruku, kterouu přijmul a s mou pomocí se zvedl.

,,Děkuji." usmál se na mě znovu a já udělal osudovou chybu - koukl jsem se mu do očí.

,,Ehm. No.. jak se jmenuješ?" snažil jsem se navázat smysluplnou konverzaci, co se mi ze začátku taky vedlo.

,,Jmenuji se Louis, a ty?"

,,No. Já jsem Harry a je mi 22." řekl jsem, no možná jsem se neměl tak vtírat.

,,Mně je 25," vydechl mi téměř u tváře.

Můj dech se zastavil stejně, jako můj tep.
Kriste pane, Harolde, dýchej, snažil jsem se v duchu uklidnit, ale bylo to zcela marné.

Moje tváře okamžitě zrudly a Louis se uchechtnul.

,,Tak roztomilý." řekl drsně a moje tělo, pokud by nebylo v jeho sevření, by spadlo jako domeček z karet.

Jeho nasládle mentolový dech mě dostával do úzkých a já jsem rozpaky nevěděl, co dělat.

Louis to asi věděl moc dobře. Jeho rty se natiskly na mé v krátkém polibku. Po chvilce se odtáhl. ,,Co kdyby jsme šli ke mně?"