Představa Lásky

Odjezd??? Ani náhodou

Sobota Ráno

Pohled Emmy

Ráno jsem se probudila v 7:45 a šla se nasnídat. K snídani jsem měla jahodový jogurt a dva tousty, k pití jsem měla černý čaj a k tomu všemu jsem měla jako dezert vzpomínky na včerejšek, byla jsem pořád dost zaražená s toho že mě chce Nikolas poznat, proč zrovna on???  mám v hlavě kvůli němu moc otázek např.: Proč mě chce poznat? Proč se na mě včera tak koukal? Proč se mi kruci pořád omlouval? Co se změnilo? a Proč na něj nemůžu přestat myslet? Těch otázek je na mě už moc celou snídani jsem přemýšlela jen o tom o ničem jiném, po snídani jsem šla udělat každodenní higyenu a obléct se. Když jsem měla vše hotové rozhodla jsem se že se budu učit, ale v v tu chvíli někdo zaklepal na dveře, byla to Anna a řekla mi že mí rodiče chtěj se mnou mluvit, že mám jít dolu. Šla jsem dolu a viděla mamku s taťkou přišla jsem k nim a slušně se zeptala co potřebují?

M(mamka): Emmo, není to pro nás lehké ale měla bys to vědět.

Zhluboka jsem polkla a dostala strach a zeptala se:

E: Co se děje???

T(táta): Víš holčičko naše firma měla velmi složité potíže a dokud se to nevyřeší budu muset pracovat někde jinde!!!

E: A co já s tím mám dělat???

M: Víš holčičko je to moc daleko a...

A přerušila jsem jí.

E: Jak moc daleko???

T: Řekněme že v Buenos Aires!!!

E: Co??? Děláte si srandu že ano???

M: Ne holčičko, myslíme to vážně musíme se přestěhovat 

E: Ne, ani náhodou já nikam nejdu. Zrovna začala škola a konečně jsem si tu našla přátele. Já...

A přerušili mě.

T: To všechno vím a moc se ti omlouvám ale...

E: Ani náhodou tohle mi nesmíte udělat, to nejde!!!

M: Emmo, my se ti moc omlouváme, ale už se s tím nedá nic dělat.

E: Ale dá , jenže vy jste moc líní jí najít!!!

A utekla jsem do svého pokoje. Lehla si na postel a cítila jak mi po tvářích tečou slzy. Já nechci odjet, nemůžu a brečela jsem dál. Po chvilce jsem uslyšela pípnutí svého mobilu. Přišla mi SMS od neznámého čísla:

Ahoj Emmo, chtěl bych se zeptat jestli nechceš jít ven nebo tak nějak nemám co dělat. 

                                                                                                                                 NIKOLAS

Ahoj Nikolasi, omlouvám se ale nemám náladu třeba někdy jindy.

                                                                                                      Emma

Po odepsání Nikolasovi jsem si zase lehla. Po chvíli někdo zaklepal na dveře:

T: Ahoj Emmo, prosím můžu dál?

E: Jestli chceš!!!

A vešel.

T: Emmo, nemysli si že to dělám proto abych ti ublížil. Ty jsi moje všechno a chci abys byla šťastná.

E: Tati, já nebudu šťastná když odjedem, nebudu tam mí kamarády.

T: Já vím holčičko a proto jsem se rozhodl ti dát návrh!!!

E: A jakej???

T: Pojedeme do Ameriky a...

E: Tati, ne prosím

T: Nech mě domluvit. Pojedeme do Ameriky ale bez tebe!

E: Coooo???

T: Chci abys byla šťastná a to budeš jen tady a proto jsem se rozhodl že ti každý měsíc budu posílat dostatek kapesných a Anně budu posílat peníze na důležité věci a samozdřejmě výplatu ale pod podmínkou že se mi budeš hlásit že jsi v pořádku a že když budeš chtít přespávačku nebo tak nějak že se mě vždy zeptáš co ty na to???

E: Ano, ano, ano, ano ... ale na jak dlouho tam jedete???

T: Na dva roky!!!

E: Dobrá, a o prázdninách za váma přiletím jo?!?

T: Tak jo :)

E: Děkuju, děkuju, děkujuuuu.

A objala jsem ho.

E: Mám tě ráda tati.

T: To já tebe taky holčičko ale už jsi jdi lehnout jo

E: Jo dobrou

T: dobrou noc dcerunko

A odešel. Byla jsem tak moc ráda že tu mohu zůstat ale byla jsem unavená a proto jsem usla brzo.

Ahoj lidi další kapitola je na světě, je jen z pohledu Emmy ale myslím že to vadit nebude. Doufám že se líbí a zase příště.

                                                                                                               :) Teriiik :)