Rap Monster??

Sluha??!

Otočil se, zavřeli se za ním a zamkly se dveře. Cítila jsem jak něco mokrého teče po mé tváři. Ano byly to slzy. Utřela jsem si je, lehla si na zem a pokoušela jsem se spát. Poslední na co jsem myslela byl ON!

Je nový den a já byla už dva dny pořád zavřená v kabinetě. Poslední jídlo, které jsem měla, což se skládalo z jednoho jablka jsem ležela na zemi a svíjela se v křeči břicha, který volal jídlo.

Asi po hodině co jsem jen tak ležela jsem slyšela odemykání a i následné otevírání dveří. Stáli tam zase oni. Rap se ke mě nebezpečně blížil tak jsem se rychle zvedla a chtěla utéct, ale moje tělo mě zklamalo a já padala do temnoty. Jediné co jsem cítila než jsem spadla do úplné tmy byly dvě ruce a pak jenom černo černá tma.

Pomalu jsem otevírala jedno oko a poté i druhé oko. Byla jsem v nějaké místnosti, kterou jsem neznala. Otočila jsem hlavou aby jsem se tady rozhlédla, byla docela útulná.

Po tom, co jsem se trochu rozkoukala, jsem se pokoušel zvednout. Docela se mi dařilo vystrčila jsem jednu nohu a potom i druhou. Když jsem ucítila tu studenou podlahu tak mi naběhla husina po celém těle. Po chvíli jsem se zvedla a šla do jediných dveří, které tady byly. Samozřejmě zamčené. Začala jsem do nich bušit jak poblázněná. Po chvíli se dveře otevřeli. Ve dveřích stál Rap a culil se jak sluníčko. Ale ne tím normálním úsměvem, ale jeho ironickým úsměvem, který mě vždy děsil.

,,Proč? Co jsem ti kdy udělala?" ,, protože ty jsi mě neposlechla." odpověděl v klidu. ,,V čem? Že nechci být váš sluha tak jsi mě musel na dva dny zavřít do toho blbého kabinetu? Seš fakt kretén!" seřvala jsem ho a odkráčela. Jeho nadávky jsem neposlouchala a radši jsem se rozběhla, protože jsem za sebou uslyšel dupot. Vyšla jsem asi z východu a stála jsem... před školou? No nic, musím jít domů jinak mě máma zabije.

Po asi hodině jsem přišla domů. Od mámy jsem schytala asi pět pohlavků  mám na týden zaracha. Ale to mě  moc nezajímalo. Jen jsem jí to odkývla a šla nahoru do svého pokoje. Tam jsem si lehla konečně do své postele a přemýšlela jsem o tom, co se vlastně za poslední tři dny staly. Než jsem se nadála, spala jsem jak dudek.

Takže ahoj, tady máte o dost kratší kapitolu než dělávám. Vím tahle kapitola stála víte k čemu ale pokusím se polepšit. Pokud máte nějaké návrhy tak je určitě napište do komentu. Já se s vámi zatím loučím.

Vaše Sárr