But why?/ 22

62 16 0
                                    

Slyšela jsem za sebou tvůj hlas. Rychle jsem zaběhla pryč. Běžela jsem domů. Běžela jsem už přes hodinu. Konečně jsem se dostala domů.   Hned jsem běžela nahoru a vzala si žiletku. Začala jsem se řezat na nohách. Bolest byla větší než jsem čekala. Krve bylo čím dál tím více a mne se chtělo čím dal tím více brečet. Najednou jsem uslyšel silné ťukání na okno a hluk. Byl si to ty a snažil si se dostat dovnitř. Otevíral si okno a už si byl skoro ve vnitř. ,,Jdi do hajzlu! Nestojím o tvou pomoc! Běž si za Katharine!" Řvala jsem na tebe a brečela jsem. Zastavil si se a se slzami v očích se na mne podíval. Hned si za mnou běžel. Vzal si mi žiletku z ruky a vyhodil ji z okna. Vzal si mne do náručí a odnesl do pokoje. Vytáhl si z kapsy placatku s vodkou. ,,Teď to bude hodně bolet." Řekl si a rychle mi to nalil na nohu. Začala jsem křičet a brečet. Tak moc to pálilo. Hned si mne objal a začal mi dávat malé polibky do vlasů. Ale proč?

But Why?Kde žijí příběhy. Začni objevovat