But Why?

But why?/ 26

Celý den jsme leželi a dívali se na filmy. Bylo mi s tebou tak dobře. K večeru mi došlo, ze nemáme co snídat. ,,Rychle skočím do obchodu pro něco k jídlu." Řekla jsem. ,,Půjdu s tebou" Řekl si a já se zamračila. ,,Nejsem malá půjdu sama" Řekla jsem a vedela ze tohle bude na dlouho. Po několika minutách jsem te přemluvila, ale směla jsem jít jen pod podmínkou, ze ti zavolám až půjdu zpátky. Souhlasila jsem, oblékla jsem se a vyšla. Když jsem tam přišla naházeli jsem do košíku pár potravin, zaplatila a odešla. Měla jsem na výběr dvě cesty. Buď tu delší u silnice, nebo tu kratší uličkami. Chtěla jsem už být doma, tak jsem šla tou kratší. Byla už celkem tma a v té uličce byla ještě větší tma. Celkem jsem se bála, tak jsem ti chtěla zavolat. Najednou mne někdo chytil a odtáhl do auta. Křičela jsem a brečela, ale stejně mi to bylo k ničemu. Nevedela jsem co dělat. Po par minutách mne vytáhl z auta a opřel mne o strom v lese. Začala jsem kolem sebe kopat a házet rukama. Dal mi pěstí. Začly mi téct slzy. Stáhl mi kalhoty a znásilnil mne. Tak moc jsem chtěla řvát o pomoc, ale tady by mne nikdo neslyšel. Začal mi v kapse zvonit mobil. Hned jsem ho chtěla vytáhnout ale on mi dal facku, pustil mne a vytáhl mi mobil z kapsy. Tak silně s nim hodil o zem, ze se rozpadl na několik kousků. Několikrát do mne kopl a pak odešel. Začala jsem brečet ještě víc. Ležela jsem tam. Zneužitá, zmlácená a sama. Bez tebe... Ale proč?...