Ztracená

Začátek

Bylo mi 18, když mě zavraždili.
Jmenuju se Alexandra a toto je můj příběh.

Už jako malá jsem ráda četla. Přečetla jsem tolik knih, že jsem nevěděla co mám dělat. Tak jsem si řekla že se půjdu projít. Ráda chodím na večerní procházky, i když je moje mamka vždy proti, protože se o mě bojí že se mi něco stane nebo mi někdo ublíží.

,,Buď opatrná Alex, radši si sebou vem mobil"
,,Neboj mami... Mobil si beru pořád."
Ušklíbla jsem se na ni a ona mi mezitím dala pusu na tvář.
Pak jsem šla.

Šla jsem temnou a dlouhou cestou, která byla obklopena stromy a lucernami. Vypadalo to jak z hororu, ale neměla jsem strach. Věděla jsem že se mi nemůžu nic stát. Když jsem se tak procházela zakopla jsem a upadla na zem.

,,Jsi v pořádku?" ozvalo se ze tmy.
,,Ano!" odpověděla jsem a rychle jsem vstala.
,,Jmenuju se Thobias, a ty??" Vyšel ze tmy a pousmal se na mě.
,,Alex. Ještě jsem tě tu nikdy neviděla..."
Byla jsem úplně mimo. Ty jeho tmavé oči, černé vlasy a krásný úsměv neměl chybu.
,,Teď nedávno jsme se s rodiči přistěhovali. Bydlím tady kousek."
,,Aha, ja taky." pousmala jsem se na něho a on mi úsměv oplatil.
,,No už musím jit domů, jinak mamka začne šílet a pošle pro mě FBI... Ehmm moc ráda jsem tě poznala Thobiasi."
,,Já tebe taky." řekl ještě.

Dořekl větu a ja jsem se otočila a rychlim krokem šla domů.
Nemohla jsem usnout, furt jsem na něho myslela. Na ty oči a úsměv....