Přichází prázdniny a to znamená 2 měsíce plné čtení! Hledáš názor na svou povídku? Rady pro zlepšení tvého příběhu? Máš zájem o recenzi na svou povídku? Tak tady ♥
Tak, máme tu 1. recenzi. Jako první povídku jsem se rozhodla zvolit Pojď ke mně Melanie. Tuto povídku už jsem několikrát zahlédla v komentářích a řekla jsem si, že se k ní jednou vrátím. Teď jsem měla tu možnost, si ji konečně přečíst. Povídka není dokončená a zvládla jsem jí přečíst do dvou dní. Povídka na první pohled zaujme nádherným obalem, který je opravdu obdivuhodný a moc se mi líbí. Popis je krátký a řekla bych, že i výstižný. Nepřidávala bych do něj nic dalšího. Začátek knihy se mi zdál možná malinko urychlený, protože přestřelka se stala hodně brzo. Po přestřelce se děj povídky odehrává v nemocnici. Tam se Melissa (hlavní postava knihy) utápí v depresích. Od této části asi až do 17. kapitoly je kniha hodně zdlouhavá a prakticky se tam děje pořád to samé. Tahle část mě ani moc nebavila. Určitě by mě zajímalo, jak na tento nápad autorka přišla. Protože to vypadá dobře.
I když je pravda, že ty pocity a ta atmosféra celé knihy je udělaná ohromně realisticky. To je opravdu napsané tak skvěle, jak kdyby to autorka příběhu sama prožila. I nemocniční prostředí bylo popsané fakt skvěle. Sice mi přišlo divné, kam poté zmizela sestra za sklem, když si dávala Melissa rohlíky do kabelky, ale to je banalita. Co se týče chyb, nenašla jsem prakticky žádné. Až na pár vynechaných velkých písmen, ale jinak se to četla po pravopisném hledisku dobře. Není to kniha, kterou bych četla dvakrát. Řadila bych ji mezi knihy-jednou a stačí. Jsem zvědavá na další vývoj knihy a ve čtení budu pravděpodobně pokračovat i po dopsání této recenze. Jsem velice zvědavá na pohřeb Melanie a sezení rodičů ostatních mrtvých dětí. Řekla bych, že kniha dál už bude pokračovat zajímavě. Rozhodně bych jí nedoporučila mladším čtenářům, jde zde o mateřskou lásku k dceři a mladší lidé by tuto knihu nemuseli pochopit. Také bych jí nedoporučila lidem, co mají dobrou náladu a chtějí se usmívat, tahle kniha vás hodně ponoří do své ponuré atmosféry.
Co se týče postav, zaujal mě doktor Hook. Zaujal mě svým charakterem a chováním. Trochu mě mrzí, že ze začátku nebylo více kapitol kde ještě vystupovala malá Melanie. Čtenářům by možná přilnula více k srdci a více by pak prožívali celý děj knihy. Marion, matka Melissy a babička malé Melanie. Tato osůbka má zatím velice zajímavé chování. Své pocity před svou dcerou skrývá, aby jí více neublížila. Dělá asi to samé jako její matka. Melissa psychicky trpí a upadá do velkých depresích. Řekla bych, že v některých částech jí deprese vedou až skoro k šílenství. Carol, kamarádka Melanie. Její chování bylo napsané úplně přesně, přesně tak, jak by se zachovala kamarádka. Jsem zvědavá jak dál Melanie pomůže.
Celkově, bych příběh hodnotila dobře. Má to děj, smysl a pointu. Chyby jsou minimální, kniha se čte dobře a rychle. Ve čtení knihy budu pokračovat i nadále, jsem zvědavá jak to bude dál...
Snad bude autorka s touto recenzí spokojená a já doufám, že někoho z vás jsem na povídku přivedla. :) Už brzy vás čeká další recenze, bude na povídku, která mě velice zaujala. Pokud se vám recenze líbila, budu ráda za vaše ohlasy. Autorce této knihy přeji spoustu dalších úspěchů a těším se na pokračování!
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
