Citáty II.

104

,,Co je to láska?'' zeptal se student učitele. Učitel odpověděl: ''Abych ti mohl odpovědět na tvou otázku, jdi na pole s obilím, vyber si pro tebe nejhezčí a největší klásek pšenice a vrať se zpět. Ale podmínka je, že přes pole můžeš projít pouze jedenkrát, nemůžeš se vrátit zpět na jeho začátek.'' Student šel na pole, prošel první řadu, uviděl velký krásný klásek, ale řekl si: ''Půjdu dál možná najdu ještě hezčí.'' Šel dál a uviděl další krásný klásek a opět si řekl: ''Dále určitě najdu ještě hezčí a lepší.'' Když prošel více než polovinu pole, začal si uvědomovat, že klásky obilí nejsou tak velké, jako byly tamty, které viděl na začátku. Uvědomil si, že promarnil šanci si je vzít a velmi toho litoval. Když prošel celé pole, vrátil se za učitelem s prázdnýma rukama. Učitel mu řekl: ''Toto je láska. Člověk stále hledá něco lepšího, a až když je pozdě, zjistí, že to co hledal je nenávratně pryč.''