He was my love/Taekook

~3~

Bylo ráno.Probudily mě paprsky světla ,které mi přes závěs svítily do očí.Otevřel jsem oči a naskytl se mi pohled na spící tváříčku mého manžela.Jak krásně to zní.Na ruce se mu pyšnil svatební prstýnek ,od kterého se odrážely paprsky světla. Vlásky mu padaly do očí.Nemohl jsem si pomoct a vlásky jsem mu z tváře odhrnul. Nevzbudil se. Jen nakrčil nosík a spinkal dál.Byl strašně roztomilí. "lásko" zašeptal jsem a dal mu pusinku na nosík. "vstávat " dodal jsem a usmál se."ještě chvilinku " zachraptěl a otevřel oči "dobře ,ale chci aspoň pusinku " našpulil jsme pusu a čekal až mi moje přání splní. "jak si přeješ lásko " usmál se a své rty přitiskl na ty mé. Polibek jsem mu mile rád oplácel,takže to stejně neskončilo jen ranního polibku. Tae se vyhoupl nade mě ,aniž by opustil mé rty.Já mu obmotal ruce kolem krku a přitáhl si ho k sobě ještě blíže. Po chvilince jsem se oba odtáhl ,kvůli nedostatku kyslíku. "miluju tě Kookie a nikdy nepřestanu" usmál se na mě a posadil se na mě. Posadil jsem se taky a silně ho objal. "Já tebe Tae " ni víc jsme neříkali. Oba jsme byli  spokojení. Tae se  mi prohraboval vlásky a já poslouchal jeho tlukot srdce. 

.....o měsíc později ....

Dnes je to měsíc od svatby.Jsme už doma a užíváme si naše manželství. Pořídili jsme si i nový dům,jelikož jsme v tom starém nemohly bydlet spolu.Nebylo místo. Takže jsme si pořídili o něco větší dům. Se zahrádkou a terasou.
Jsem strašně rád že žijeme spolu,ale opět nám začali povinnosti,neboli práce.Což by nebylo tak špatný ,ale Tae se poslední dobou vrací z páce hodně unavený a hlavně pozdě.Už kolikrát jsem se ho ptal proč ,ale pokaždý stejná odpovědět znění "poslední dobou chodí hodně lidí pozdě"
Tae totiž dělá v uvozovkách sekretářku v jedné firmě.
Dnes je to to samé.Opět sedím v kuchyni a čekám na něj.Obvikle chodí tak v 10 nebo v 11 ,ale už je půl jedné a on pořád nic.Už toho mám dost.Není to tak dlouho co jsme se vzali a už mi Taeho někdo bere ,ale já to tak nenechám.Bylo mi z toho do breku a pár slz mi i ukáplo,když v tom jsem zaslechl odemykání dveří.Hned jsem vystřelil z kuchyně na chodbu.Tae zrovna věšel bundu na věšák.Šel jsem rychle proti němu a on pomalinku proti mě. "JungKookie proč už nes..." Nedořekl,jelikož jsem ho pevně objal.Z očí mi začali volně téct slzy a z úst my vycházely vzlyky. "Lásko co se děje ?" Řekl Tae se starostlivím tónem. "B...berou mi tě" vzlykl jsem. "Kdo ?" Nechápal. "Ty svině v tvé práci,od doby co jsi tam zase začal chodit tě vůbec nevidím" už jsem nebyl tolik nešťastný.Spíše jsem byl naštvaný."ale JungKookie takhle nemluv,taky mě to mrzí ,ale někdo nás živit musí " řekl klidně a já se od něj odtáhl. "myslím že ani jeden z nás pracovat nemusí,máme tak zazobaný rodiče že to snad není třeba." Uchechtl jsem se. "Ale,ale Kookie" až teď mě napadla ta nejhorší varianta,proč tam Tae ještě chodí. "Nechodíš tam jen proto že mě máš už dost ?" Sklopil jsem hlavu a opět začal tiše vzlykat"