Třeba jsme ze stejné hvězdy
Nebo se jen pletu
A když mi usínáš za zády
Stejně tady ráno budu.
Jaká je šance zůstat vzhůru
Když měsíc dávno spí
Štěstí vystřídá smůlu
O čem každý kluk sní.
Jsme jako ze skla
Nikdy nevydržíme
Jsme jako z olova
Pokaždé spadneme.
Máš mi toho hodně co říct
Ale já mám času dost
Možná ti nepůjdu vstříc
Možná spálím ten most.
Protože být jediná kytka v poli
Není tak jednoduché
Jako být jediná ryba v moři
Všechno začne být černobílé.
Barvy stejně všechno zničí
Dají ti falešné naděje
Nikdo není barva ničí
Inkoust se do kůže nevpije.
Ještě než odejdeš nad ránem
A budeš dělat jakože nic
Buď mým čajovým šálkem
Zaschlý slzy vedle mých skic.
Je hloupé si tě zavřít do konvice
Jako Kloboučník Alenku
Oba víme koho to bolí více
Dýchat těžký vzduch zvenku.
A jak těžké je neposlouchat
Hudbu v tvém srdci
Nech mě ti aspoň namalovat
Na předloktí tóny noci.
I když si nikdy nebudeš
pamatovat koho to vlastně napadlo
Nabarvit na růžovo lež
Aby to na rtech pravdivě vypadalo.
ČTEŠ
Tea for Two
PoesíaPro všechny pomalé dny. Pro všechny unavené básníky. Pro všechny zlomené srdce. *Titulní obrázek - Henn Kim
