Poor & Rich ✔

13,-

Melissa

Bee mi přišla jako opravdu milá holka. Nechápu, jak taková krásná dívka může žít na ulici úplně sama? Rozhodně si myslím, že se z nás stanou dobré kamarádky. Dá se i říct, že si spolu skvěle rozumíme. Jsem ráda, že jsem ji poznala.

Jacob

Ano správně, jsem tady zase. Chyběl jsem vám co? Já vím. Jsem se trochu nepohodl s autorkou, ale pššt. No nic, zpět k příběhu.

Hned co Bee souhlasila, jsem se rozběhl snad světelnou rychlostí domů. Nebydlím zas tak daleko, takže jsem tam byl s mým skvělým tempem za chvilku.

Rozrazil jsem dveře a běžel do "jejího" pokoje. Chtěl jsem, aby bylo všechno dokonalé. Proto taky není divu, že tady lítám po bytě jako střela.

Všechny nepotřebné a hlavně nevkusné věci jsem vyházel pryč. Vlastně jsem vyházel úplně všechno. Chichi...

Hned jakmile byl pokoj jakžtakž vyklizený, jsem se rozhodl jít koupit barvu. Chtěl jsem, aby se tu cítila dobře.

Došel jsem do obchodu s barvami a hned mi došlo, že nevím, jakou barvu má ráda. S tím musím něco udělat. No nic. Kašlu na to. Prostě jí nějakou barvu vyberu. Pokud se jí to nebude líbit, tak řekne. Což by si podle mě nedovolila, na člověka v mém postavení, takže jsem v cajku. A ne, nezní to hnusně... možná trošku, ale s tím se musíte naučit žít.

Nakonec jsem tedy vybral modrou barvu. Byla to, ale ta krásná modrá, jako když je nebe úplně bez mráčků. Vážně se tady teď rozplývám nad krásou modré barvy? To je vskutku zajímavé.

Po velmi náročném nákupu jsem došel zpátky domů. A šel jsem pěšky! Pozor na to. A s kýblem modré barvy. Bylo to dosti náročné, ale dalo se to zvládnout.

Vešel jsem tedy do, teď už asi jejího pokoje a začal vymalovávat.

Když o tom teď tak přemýšlím, mohl jsem si na to někoho najmout, ale to bych musel ještě nějakou dloouhou dobu čekat. A to se mi nechce.

Dneska ještě jednaaa!!!😂😂😘 Mám nějakou psací náladu😂

Snad se kapitolka líbila😘

Tuto kapitolku věnuji mé věrné čtenářce Blue_Lol ❤💛💚💙💜

Tak u další kapitolky Báj!!❤