Poor & Rich ✔

28,-

Bee

Nákupy byly bombastický! Vykoupila jsem snad celý obchod a teď mám oblečení na rozdávání. Rozběhla jsem se zpět do "mého" pokoje a hodila tašku na postel. Zbytek je ještě stále v autě a málo toho rozhodně není.

,,Bee?"

,,Tady jsem!"

,,A proč si to nedáš rovnou do svého pokoje do šatní skříně?"

,,Já mám svůj vlastní pokoj?"

,,Samozřejmě."

,,Panebože!" samou radostí jsem na něj skočila.

Rukou mi naznačil ať jdu za ním. Na nic jsem nečekala a šla. Byla jsem napnutá jak struna.

Jakmile jsme došli ke dveřím, za nimiž se měl nacházet můj nový pokoj, začala jsem se nedočkavě kroutit.

,,Bee? Děje se něco? Bolí tě..."

,,Ne, nic. Jen už prosím otevři ty dveře!"

Jen se zasmál. Zakryl mi rukou oči a otevřel. Opatrně mě vedl až doprostřed pokoje a sundal mi ruku z očí. Vydechla jsem překvapením. Tohle že je můj nový pokoj?

Zdi byly modré a velmi uklidňující. Uprostřed stála obrovská, jistě velmi pohodlná, postel. Hned vedle ní byl malý noční stolek a zásuvka. U okna na pravé straně se rozprostíral velký pracovní stůl. Na levé straně byla obrovská skříň, přes celou zeď. Pusu jsem měla dokořán, že bych se ani nedivila, kdyby mi do ní něco vlítlo.

,,To... To je nádherné!"

,,Líbí se ti?"

,,Děláš si srandu? Větší dokonalost jsem snad nikdy neviděla!"

,,Jsem rád, že se ti to líbí."

,,Tohle všechno... To si udělal pro mě?"

,,Vlastně ano. Dal jsem si záležet."

,,Bože, Jaku!"

Ani jsem nepřemýšlela nad tím co dělám a objala ho. Byl dost zaskočený, ale já se nehodlala pustit.

,,Ech... Co to děláš?"

,,Objímám tě?"

,,A... Proč?"

,,Mám tě ráda, Jaku."

Na to už nic neřekl a přitáhl si mě k sobě ještě blíž. Tak krásně voněl...

Jacob

Jakmile zjistila, že má vlastní pokoj, málem jí vypadli oči.

Dovedl jsem ji k oněm dveřím a napínal ji. Divně sebou začala kroutit, tak jsem se radši zeptal, jestli je vše v pořádku.

,,Bee? Děje se něco? Bolí tě..."

,,Ne nic. Jen už prosím otevři ty dveře!"

Jen jsem se zasmál tomu, jak je nedočkavá a dal jí přes oči svou ruku. Otevřel jsem dveře a opatrně, abych s ní někde nepraštil, jsem ji dovedl doprostřed pokoje. Sundal jsem jí ruku z očí a sledoval její reakci.

Chvíli se rozhlížela a zkoumala snad každý detail. Pak z ní konečně vypadli první dojmy.

,,To... To je nádherné!"

,,Líbí se ti?"

,,Děláš si srandu? Větší dokonalost jsem snad nikdy neviděla!"

,,Jsem rád, že se ti to líbí."

Uchechtl jsem se a dále ji pozoroval. Ty jiskřičky v jejích očích byli nepřehlédnutelné.

,,Tohle všechno... To si udělal pro mě?"

,,Vlastně ano. Dal jsem si záležet."

,,Bože, Jaku!"

Nečekaně se ke mě otočila a... objala mě. Byl jsem dost zaskočený a jen jsem stál jak prkno.

,,Ech... Co to děláš?"

,,Objímám tě?"

,,A... Proč?"

,,Mám tě ráda, Jaku."

Na to už jsem opravdu neměl co říct. Chtěl jsem jí říct to samé, ale jako bych v té chvíli ztratil hlas. Potom mi došlo, že mě vlastně pořád objímá a já jen stojím. Nevydržel jsem to a přitáhl si ji ještě blíž a objetí jí opětoval. Tak krásně voněla...

Další kapitola!😱💕

Máme tady trochu posun😂💞 Bee se Jacobovi přiznala, že ho má ráda😱❤😍

Tak snad se kapitola líbila😏😘

Báj!!💞