44,-

2.9K 105 4
                                    

Jacob

,,Matte! Brácho, jsem tak rád že jsi v pohodě!"

,,Jo... Taky tě rád vidím. Jenže někdo takové štěstí neměl..."

,,Jak to myslíš?"

,,Bee..."

,,Co je s ní!"

Okamžitě jsem se rozběhl k její maličkosti a opatrně ji probudil. Vypadala otřesně. Kruhy pod očima, popraskané rty a celkově byla úplně na prášky.

,,J-Jaku?"

,,Ahoj Bee, už jsem tady. Neboj. Omlouvám se za všechno. Nechtěl jsem na tebe předtím tak křičet. Kdybych nebyl kretén, nic z tohohle by se nestalo."

Nic neřekla. Jen se na mě dívala a trochu se pousmála. Pokusila se zvednout, ale nešlo jí to. Co to má kurva znamenat?

,,Bee? Co se děje?"

,,Já..."

,,Co."

,,Nemůžu chodit Jaku. Ochrnuly mi obě nohy."

Jen jsem na ni zíral s otevřenou pusou. Až teď jsem zaregistroval ten vozík vedle gauče. Vztekem jsem zatínal pěsti a měl jsem chuť do něčeho silně praštit. Postavil jsem se a okamžitě jsem se rozešel za Mattem.

,,Matte! Co se kurva stalo!"

,,Je mi to opravdu líto Jaku. Posral jsem to... Když jsem pro ni šel, spala. Teda aspoň jsem si to myslel," uchechtnul se. ,,Vzal jsem jí do náruče a nesl jí k východu, ale ona mě neznala, tak se mi začala vzpírat. To ale není podstatné. Najednou tam vtrhli nějací chlapi se zbraněmi a začali střílet. Bee jsem strhnul k zemi a nic se nám nestalo. Když jsme ty dva zneškodnili, už jsme si mysleli, že je po všem, ale za námi se objevila nějaká ženská a Bee něco píchla do zad. Byla to nějaká omamná látka a očividně byla v, až moc, velkém množství a způsobila ochrnutí dolních končetin. Nevíme jak je to možné, ale Bee ty nohy prostě necítí. Jakoby je vůbec neměla..."

,,Bee, je to pravda? Prosím, řekni mi, že je to jen nějaký hloupý vtip!"

,,Není to vtip Jaku..."

Úplně jsem se zhroutil. Zklamal jsem! Nedokázal jsem ji ochránit... Kvůli mě, teď nemůže chodit! Všechno jenom kvůli mě... Kdybych nebyl takovej povrchní idiot, mohlo být všechno jinak! Slzy jsem už zastavit nedokázal...

,,Je to má vina... Všechno je jen má vina... Tohle jsem neměl dopustit!"

,,Ne Jaku, není to tvoje vina!"

,,Nesnaž se mě uklidňovat Bee! Chápeš, že jsem nedokázal ochránit ani někoho, koho tak moc miluju!? Jsem jen neschopnej sráč!"

,,Ty... Ty mě miluješ?"

,,Co?"

Až teď jsem si uvědomil co jsem vlastně řekl. Právě jsem jí vyznal lásku, kterou jsem chtěl skrývat. Pro její dobro... Teď jsem se prořekl a není cesty zpět. Bylo na čase, jít s pravdou ven.

😱😱😱Lidičky! Máme tady konečně tu naši očekávanou lásku😂😂Nechápu, že už je tohle 44. kapitola!😅 Je to neuvěřitelné!😍 Ale rozhodně to není konec😅 to ani náhodou!😂 Ještě je trochu potrápíme, co myslíte?😅

Snad se kapitola líbila😇

Budu ráda za každý hlas nebo komentář🙏💙😇

Poor & Rich ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat