Ráno po plese jsme se probudila šťastná. Za týden se vdávám.
O týden později. Den svatby:
Měla jsme na sobě překrásný šaty. (Foto jak jsem vspadala)
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
+velká přefintěna kytice růží.
Nastupovala jsem do krásného kočáru, který mířil do kostela. Kde na mě čeká můj princ. Dnes se ze mě a Thomase stanou manželé a král a královna.
Kočár zastavil před kostelem. Před kostelem bylo moc děti. Jedna dívenka tam měla krásnou růžovou růží. Snažíla jsem se mi ji podat, ale byla moc malička. Šla jsem k ní. Za mnou hned běželi stráže. Jednomu jsem pověděla. Ať tu holčičku pustí sem. Udělali to. ,,Výsosti." slušně se uklonila. Taky jsem ji uklonila. ,,Ta je pro vás. Není jako vaše, ale-'' ,,Je překrásná" vzala jsem si ji od ni. ,,Na co mi jsou dvě " koukla jsme na ni. Byla smutna myslela si, že ji zahodim. ,,Na podala jsem ji svoji." ,,To nemůžu vysosti''
,,no tak...jinak ji musím vyhodit'' ,,děkuji " ,,smím tě o něco požádat?" zeptala jsem se ji Přikývla ,,Doprovodis mě za princem?" Vykulila na mě oči 👀 ,,Ooo opravdu.??" přikývla jsme. ,, Bude mi ctí " řekla jsem ,,mě také " chytla jsem ji za ruku a šly jsme za princem.
Dveře se otevřeli. Všichni si stoupli a uklaněli se nam. Koukla jsme na dívenku. ,,Jak pak se vlastně jmenuješ?" ,,Anna vysosti" ,,Připravena Aničko?" Jenom přikývla
Obřad byl jako každý. Příchod, polibek, korunovace, odchod, zámek, sláva, radost.
S princem jsme měli úžasné planý. Na louce kde jsme trénovali jsme udělali jizdarnu. Mohli tam všichni. Z lesa jsme udělali park a uprostřed byla škola a hřiště. Řekla bych, že lid nás mipoval. Nevím jestli mě, ale bylo mi příjemné, když měli radost.
O destet měsíců později se nam narodila holčička. Jmenuje se Elisabeth (Eliška). Anička si ní hraje.
To by byl celý příběh...Děkuji Doufám, že se vám libil příběh. Napadlo mě, že by jsem udělala i druhy díl, ale nevím jak se vám to bude líbit.
