,,Výsosti?'' zeptala se opatrně služebná. Sedím ve své komnatě na okně. V krásných šatech. S rozpuštěným hnědými vlasy. A všichni se mě bojí oslovit. Nahrnuly se mi slzy do očí. Už je to rok co mé srdce zalil jenom mráz. Může za to ON! Jenom on! Nesnáším ho!! Koho? DANIELA. Říkál jak mě miluje. Ja do něj byla úplně zamilovaná až do vesmíru. Jednou jsem šla okolo jeho ložnice. Slyšela jsem jak s někým mluví, že plán jde dobře. Ještě chvilku a bude králem. Nechtěla jsem po něm vysvětlení. Vyvedli ho stráže. Dala jsem mu džbán s vodou a půlku chleba. Už rok jsem ho neviděla. Jsem strašně ráda. Z mého přemýšlení mě vyřešilo odkašlaní. ,,ano?" řekla jsem neochotně. ,, Královna s vámi chce mluvit" řekla. Rozešla jsem se. Byla kousek předemnou. ,, Královna na vás čeká ve své komnatě." Uklonula se a odešla.
Zaťukám.,,dále " zní matčin hlas. Opatrně otevřu. ,, Á...Kat. Konečně. Potřebuji s tebou mluvit.'' sedla jsme si vedle ni a pobidla ji. Aby mluvila. ,,Přijede královna Isabella se svým synem Thomasem. Jenom na návštěvu. Chci tě požádat, aby jsi byla aspoň trošku mila." řekla. ,,Fajn, ale.." ,,Zase tvoje ALE Kate?" ,,Ano..dovolíš mi jezdít na Darby" řekla jsem. Trochu se ušklíbla. ,,Dobře, ale buď opatrná. Přijedou přibližně ve tři. Buď nachystaná.!" řekla a zvýraznila NACHYSTANÁ. ,,Děkuji" vypískpa jsem. Rychle se uklonila jsem se a pomalu odešla. Ale jakmile jsem zavřela dveře. Sundala jsem si lodičky. A sprintovala do pokoje. Vzala si zimní jezdecké šaty a boty a letěla za Darby. Darby je moje klisna Fryského plemena. Mam ji odmalička. Ona je jediná kdo mi na chvilku rozehřeje srdce. Matka mi už několikrát cpala prince. Ale ani jeden mě neznal jaka jsem. Neznalí mé záliby. Když jsem jim řekla, že mam klisnu. Nelibilo se jim to... Nikdo nebude urážet mé jediné štěstí.
,,Ahoj moje princezno'' pozdravila jsem Darby. Říkám ji tak je to pěkné.
Po měsíci na ni konečně sedím. Cítím se zase volná. Vyběhnu z nádvoří. Hned zaměřím na naší louku. Zkoušíme tam drezuru.
Po asi hodině nás to přestalo bavít. Tak jsme běhaly po louce. Zamířily jsme do lesa. Měli jsme asi hodinu a půl, ale půl hodiny to trvá na zámek. Slyšela jsem kočár. Vyběhly jsme z lesa a asi metr od nás byli koně a za ními byl drahý kočár. Asi princ. Darby přeskočila plot, který skákame vždy když nestíháme. Což je často. Darby jsem po bezpečném dopadu zastavila. Otočila se ke kočáru, který po leknutí zastavily. Pozotovali mě všichni. Ukloni jsem se a omluvila se. Princ na mě a Darby koukal. Měl v očích jiskřička. Pak jsem si uvědomila proč. Darby je poslední Frysák na světě. Královna se mě ptala za jak dlouho budou na zámku. Řekla jsem, že hodinu. Uklonila jsem se a tryskem letěla do zámku.
Už jsem slyšela fanfáry, které ohlašovaly příjezd královny a prince. Ach jo... Na sobě jsem měla mé oblíbené
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
No prý jsem překrásná... Seběhla jsem dolu. Zrovna čas. Matka se na mě podivala pohledem TO SI VYŘÍDÍM POZDĚJI. Královna elegantně vylezla a za ní hned princ. Společně jsme se uklonili. Matka šla s kralovnou Isabellou a ja musela vedle prince. Ale nevadilo mi to. Což se divím. Musím uznat princ byl okouzlující...
Seděli jsme v altánku (je uzavřený takže je v něm teplo) a ja se nesmírně nudila. ,,Omluvite mě prosím'' koukla jsem na matku ta se na mě hodila naštvaný pohled. ,,Jistě princezno" řekla s úsměvem kralovna Isabella,,děkuji " uklonila jsem se a šla do komnaty. Oblékala jsem si jezdecké šaty. Přes ně plášť a šla do kuchyně. ,,Agato?? Potřebuješ koření?" Agata se na mě usmála podala mi košík. ,,jako vždycky'' ,,jojo zatím " usmala jsem se a odešela do stájí. Co jsem nečekala byli tam dva Frysaci. Přišla jsem k neznámému. Pohladila ho. ,,Jak pak se jmenuješ fešáku?" ,,Diablo" leknutím jsem odstoupila. O něco jsem zakopla. Čekal jsem tvrdý dopad jenže nic. ,,nemusela jste se mě lekat" otevřela jsem oči. Držel mě za boky sám princ. ,,Nemáte se jen tak zjevit. Pěkné jméno" pustil mé boky a ja šla za Darby. Osedla jsem ji, vyvedla ven, nasedla. Jela jsem k místní kořenářce. Která je nedaleko od města.
Mám koření, ale nechce se mi na zámek. Jdeme cvičit. Řeknu si sama pro sebe. Dojely jsme na naší louku a začaly. Po asi půl hodině jsem ucitila na sobě něčí pohled. ,,Budete se schovávat dlouho výsosti?''usmala jsem se sama pro sebe. ,,Omlouvám se. Nečekal jsem, že umíte drezuru." řekl s údivem a stoupl si přede mě. ,,Je lehka. Vy to neumíte?" jsem nějaká mila a sakra. ,,Ne neumím." ,,Nechcete to tady ukázat?" ,,Bude mi ctí" usmal se na mě a mě začaly v břichu létat motýlci. ,,Tak jedem'' usmála jsem se. ,,Ukážu vám místo, ale nesmíte o něm nikomu říct " Řekla jsem vážně ,,Nebojte se. Jsem jako hrob''
Zavedla jsem ho na nejvyšší skálu. Řekla jsem mu, že sem chodím, když mi není dobře. Byli jsme tam asi půl hodiny. Radši jsme vyrazili, aby nebylo zle.
Příjezd byl lehký. Udělala jsem povinnosti ohledně Darby a šla se vykoupat abych nevoněla po Darby. Matka by měla připomínky.
Vzala jsem si jednoduché šaty.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Vlasy jsem si nechala rozpuštěné. Jenom jsem si do nich dala malou korunku.
Na večeři jsem přišla brzo tak jsem pomohla s příbory.
Večeře byla v pohodě. Princ s královnou tady zůstanou asi měsíc. Jestli bude všechno v pohodě v její zemí.
O 2 týdny později:
S princem jsme byli skvělý přátelé. Mám pocit, že jsem se do něj zamilovala. Už nejsem ta chladná jak před 2 týdny.
Dnes je maškarní ples.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Vzala jsem si ty modré. K tomu sejně modrou škrabošku, vlasy jsem si nechala rozpuštěné. Byla jsem nachystaná.
