KRÁLOVSKÁ AFÉRA

pět měsíců po svatbě ~ večer

  Z pohledu Christiana
  Představil jsem Carolině Johanna. Myslím, že se jí líbil. Celou dobu pouze poslouchala a nedávala najevo žádný odpor k mému novému rádci. Jsem za to moc rád. Nerad bych totiž poslouchal její stížnosti na něj.
  Nemám tyto situace rád. Proto jsem vyměnil Johanna za hraběte Carla Rantzaua. Jelikož byl Carl otcův vrstevník, musel jsem poslouchat jeho rady a narážky na oblékání mé ženy, a také její chování, proto jsem ho uvolnil z funkce.
  Teď zrovna společně s Carolinou večeříme. Už se těším na další společnou noc. Aspoň se nějak odreaguji.
  Celou večeři byla Carolina velmi rozverná. Buď se něco přihodilo, nebo se těší na dnešní noc.
  Konečně jsem v nočním úboru. Za chvíli jako vždy přijde Carolina. Už je tu. Z výrazu jejího obličeje nejde nic vyčíst. Musím tedy počkat, až se rozpovídá.
  "Mám pro tebe velmi dobrou zprávu," řekla mi hned jak služebnictvo odešlo. "Jakou?" "Já...ty...totiž my budeme mít...miminko," řekla mi zajíkavě. Nejdříve jsem nevěřil vlastním uším. Chvíli jsem mlčel až si mě začala prohlížet, jestli jsem v pořádku. V tu chvíli se můj mozek konečně zase rozběhl na plné obrátky. Uchopil jsem Carolinu do náruče a zatočil jsem s ní okolo celého pokoje. Když už jsem neměl sil na další otočku, položil jsem ji do naší společné postele a naposledy jsem si užil její blízkost tak jak jsem to mohl jen já. To byl můj projev radosti.  Věděl jsem, že po této noci už bude spát převážně ve své komnatě, na kterou se tak těšila. Chtěl jsem jí dát v té chvíli úplně vše...uvědomil jsem si, jak ji miluji.

Ahoj. Doufám, že se vám příběh líbí, a že budete číst i nadále.

Marta:*