Dnes jsme neslyšeli ani sirény které by jsme měli v první středu měsíce slyšet. K táboru jsme ještě ani nedojeli a už po nás šli Zombie. autobus se převrátil a všechny děti kromě nás 4 (mě, Caleba, Evellyn a Jamese) zůstaly sedět Ale my 4 utekli. V lese Zombie bylo fakt dost, takže jsme vylezli na strom kam oni Nevylezou a tam jsme si odpočinuli a snědli kousek jídla z batohu, který jsme dostaly od vojáků. Měli jsme v něm provazy bundu zbraň kterou máme z domova. Evelyn v něm navíc měla mapu která se nám hodila. ,,Jdeme na sever" zařvala a chtěli jsme odejít, ale Zombie se na nás vrhli. Já, James, Evellyn jsme utéct zvládali ale Caleb ne protože je pomalý. Před sebou jsem viděla holku s hnědými vlasy, která po zombících střílela a řvala ať Zrychlíme. Když je všechny postřílela řekla že se jmenuje Zoe a že nám pomůže, ale musíme jí dát jídlo teda trochu jídla aby s námi šla.
,,Ty se tady vyznáš?" zeptala jsem se Zoe a ona mi odpověděla že jo. Za nedlouho jsme došli k chalupě. ,,Tam Zoe bydlí?" řekla jsem Jamesovi, ale Zoe to slyšela a řekla, že jo a že je to jediné místo, kam se zombie nedostanou. Zombie tam nemohli proto, že tam je vysoká zeď. Zombie se snažili to přelézt, ale nedařilo se jim.
,,Pojdtě se mnou a nebojte se, oni to nepřelezou" zavelela Zoe a mířila k jakésy garáži. James se na mě podíval a zakroutil očima. ,,Musíme jí věřit, je to jediná naše záchrana". Řekla jsem mu potichu. Když jsme přišli ke garáži, byl v ní vrtulník, neúplně dokonalý ale fungoval. Zoe v něm seděla a řekla ať si nastoupíme a ať vytáhneme zbraně a začneme po zombie ze vzduchu střílet.
,,Ty umíš řídit vrtulník?" zeptala se Evellyn Zoe. ,,Ne" řekla Zoe a my na ní koukali jako na blázna.
James se jí pak zeptal, jestli to někdy alespoň skoušela. Ona pak odpověděla, že ten vrtulník byl před tím nový ale že ho skusila a takhle dopadl. Ehm... aha. Řekl vystrašeně james.
Zoe pak vyletěla do vzduchu. Zombie se snažili tu zeď přelést ale opět jim to nešlo, protože jsme jich každý aspoň 7 střelili, ale nevíme jestli do hlavy. Hned jak jsme je postřelili tak bylo ticho. ,,Jestli jste je nezrefili do hlavy, tak je to jen omráčí a budou ticho asi tak 2 hodiny.
Hned poté se s námi vrtulník zřítil a začal padat dolů. ,,To nezvládneme, my umřeme!!" řvala Evellyn vystrašeně. ,,Připoutejte se" řekla Zoe a pokusila se přistát...
,,My žijeme!!" řekla Evellyn a my šli pochválit Zoe. Za nedlouho jsme šli spát...
