dnes ráno jsem byla unavená a rozespalá. V kuchyni byl táta a ptal se mě kde je máma a já mu odpověděla, že včera odpoledne cca v 5 hodin přišla a za chvilku odešla. No, snad se vrátí, řekl táta a dal mi na stůl chleba se sýrem. když jsem dojedla, oblékla se a udělala si potřeby tak mě táta odvezl autem do školy. Ve škole se mi Evelyn omlouvala za všechny, proč utekli. Pak se mě zeptala, jestli vím o zkáze a já odpověděla že vím a že za týden budeme všichni zombie.
Caleb se mě pak zeptal jestli mi rodiče taky dali zbraň a já mu řekla že jo.
Protože jsme ve škole neměli co na práci, tak jsme mohli dávat paní učitelce dotazy. Já jsem to nevydržela a zeptala jsem se ať nám vysvětlí jak se vyvinula zkáza.
PANÍ UČITELKA: První se nakazila zvířata pomocí parazitů. Mravenci se pokoušeli zabít lva, Vosy se pokusili zabít delfína atd. Jednou na lovu jeden asiat ulovil nakaženého delfína a ten ho zakousl a nakazil.
Aha odpověděla jsem a už se nikdo na nic neptal, i paní učitelka Byla ticho. James se na mě podíval a pak zavřel oči a položil hlavu na stůl. Všichni byli smutní z toho, že zkáza přichází a bůh ví kdy k nám dojde - kolik máme času. Evellyn se z toho rozbrečela a tak mi bylo líto, že jsem se paní učitelky zeptala zrovna na tohle a tak jsem to všem připomněla. Po škole jsem se Calabovi, Evelyn a Jamesovi omlouvala a oni mi to odpustili, tak jsme se obejmuli a Caleb s jamesem odešli domů. Já šla s Evelyn, protože naše domy jsou Naproti sobě.
Když jsem přišla domů, čekal tam na mě táta. Já se ho zeptala jestli se máma vrátila, ale on odpověděl, že ne. ,,Asi je Nezvěstná" řekl a já jsem se rozbrečela. ,,Volal jsi policii?" Ptala jsem se ho a on odpověděl že jo a že už jí pátrají. Snad přežije Řekla jsem tátovi a odešla jsem svého pokoje zavolat Evelyn, ať ke mně přijde jestli nemá žádné kroužky.
když evellyn přišla řekla jsem jí, že moje mamka nezvěstná. ,,Opravdu?" zeptala se je Evellyn a já jsem zavolala tátu, ať jí to potvrdí. Hned poté jsme museli jít ven protože tam na nás čekali vojáci kteří nás chtěli odvést do záchranného Táboru na lodi. Pak nám řekli ať, si domů doběhneme pro zbraně. Tátu jsem už nikdy neviděla.
A co bude dál? To nevím...
