Nikdy neodešli

1. část

Martin, Bethany a Timothy. Mladá rodina, která byla donucena přestěhovat se z rušného centra města na předměstí. Z malého bytu, který už nevyhovoval brzy čtyřčlenné rodině, se Cooperovi přestěhovali do menšího rodinného domu s trochu temnější historií na předměstí Brooklynu. Starý dům stál blízko hřbitova, a to nebyla náhoda. V době epidemie, kdy byl hřbitov přeplněn hroby a nebylo kde pohřbívat, byli nuceni zbourat kapli, kde se konaly pohřby a také menší dům, ve kterém byli mrtví omýváni a oblékáni na svou poslední cestu. Kvůli zbourání kaple a domku byly pohřby konány v blízkém kostele a místo, kde se mrtví připravovali bylo přesunuto do sklepa přilehlého domu. Později, když se na tomto hřbitově přestalo pohřbívat, sklep ztratil své využití.

„První noc v novém domě, víš co se říká," pronesl Martin ke své ženě, ležící v posteli vedle něj, nyní už v pokročilém stádiu těhotenství.

„Myslím, že se mi ani nic zdát nebude, jak moc jsem po stěhování unavená, ještě není ani vše vybavené, máme tu jen trochu oblečení, postele a skříně, nic není vybaleno, bude to ještě dlouho trvat, než se to tu zabydlíme tak, jak bychom chtěli. První co musíme udělat je dodělat pokoj pro Timothyho, aby si zvykl, kde co má, víš jak je to pro něj těžké, když nic nevidí."

„Timothy vše zvládne, je to velice šikovný kluk, i když mu bude teprve pět. Víš jak si to tu vše procházel, aby si zapamatoval, kde je jaká místnost, za tu dobu, co jsme malovali jeho pokoj a kuchyni si zapamatoval, kde je každý pokoj. O Timothyho se nemusíme vůbec bát. Spíš o tebe se začínám bát, brzy se nám má narodit miminko a ty se hrozně přepínáš při zařizování."

„Já i malé jsme naprosto v pořádku, rodit se ještě nechystám. Budeme ale muset udělat něco s tím sklepem, vyklidit, zrekonstruovat, zazdít. Prostě něco s tím udělat, nahání mi husí kůži."

„Věci co tam zůstaly jsme se stěhováky přenesli na půdu, jen co nám přistaví kontejner, tak je vyhodíme. Ze stěn oškrábeme tu omyvatelnou omítku, zazdíme odtokové kanály, mrazáky předchozí majitel daroval do muzea. Brzy to bude úplně normální dům."

První díl nového hororového příběhu, můj první hororový výtvor, který vznikl v mé mysli za 1 noc, tak snad to nebude, teda spíš bude, dostatečná hrůza.

Mir.