Creepypasta-Laughing Jack

Bonbóny

Trhla jsem sebou a probudila se. Po té co jsem se několikrát nadechla a vydechla, jsem se rozhlídla a spatřila jsem některé Jamesovi postavičky super hrdinů, které byli umístěni naproti mě na můj noční stolek. Povzdechla jsem si. James ne nespíš vzbudil příliš brzy a dal je sem. Posbírala jsem hračky a odnesla jsem je Jamesovi zpátky do pokoje, ale James tvrdě spal. Jen jsem pokrčila rameny, dala hračky do bedny a  zamířila do obývacího pokoje.  

Za chvíli se James probral a já mu udělal snídani. Byl tichý a vypadal tak trochu omámeně. Asi se špatně vyspal. Rozhodla jsem se ho zeptat na hračky. ,,Jamesi, zlato, to ty jsi dal do pokoje mamince ty hračky?'' ,,To udělal Laughing Jack.'' a napil se džusu. ,, No...Řekni Laughing Jackovi ať nechá tvoje hračky u tebe v pokoji, ano?'' James přikývl. 

Když dojedl snídani, šel si hrát na dvorek. Šla jsem si odpočinout do obývacího pokoje a musela jsem usnout, protože jsem se probudila o pár hodin později. ''Ksakru musím zkontrolovat Jamese.'' Měla jsem trochu strach, přece jen byl nejméně dvě hodiny bez dozoru. Vyšla jsem na zahradu ale James tam nebyl. Začala jsem být nervórní, tak jsem ne něj zavolala ,, Jamesi?! Jamesi, kde jsi?'' V tu chvíli jsem uslyšela smích z přední části dvora. Ihned jsem tam běžela. James tam seděl na chodníku. Vydechla jsem si úlevou a přišla jsem k němu. ,, Ah, Jamesi, kolikrát jsem ti říkala aby jsi zůstal v zadní...Jamesi? Co to jíš?'' James se ne mě podíval a pak sáhl do kapsy a vytáhl Ruku plnou tvrdých bonbónů ve všech barvách. ,, To mi moc chutná.'' řekl ,,Kdo ti dal ti bonbóny?!'' James na mě zíral a jen mlčel. ,,Jamesi, prosím řekni mamince, odkud máš ty bonbóny?'' James svěsil hlavu a řekl ,,Laughing Jack mi je dal...'' Jakoby to s mým srdcem trhlo. Klekla jsem si před Jamese na kolena ,,Jamesi, já už mám dost toho tvýho Laughing Jacka, není skutečný! Já vážně potřebuju vědět kdo ti dal ty bonbóny.''  ,, Ale mami, Laughing Jack mi je doopravdy dal!'' Zavřela jsem oči a zhluboka se nadechla. James mi nikdy nelhal, ale to co mi říkal je nemožné. Donutila ho vyplivnout cukroví a zbytek jsem hodila do koše.  James je v pořádku. Možná jsem to přehnala. Konec konců mohl je dostat od Toma nebo Od Lindy od vedle nebo od pana Wolkera co bydlí naproti přes ulici. Tak či onak budu muset dávat větší pozor na Jamese. 

Ten večer jsem zase jako vždy uložila Jamese do postele a šla jsem spát. Najednou mě ale probudil hlasitý zvuk vycházející z kuchyně.  Vyskočila jsem z postele a běžela dolů po schodech.