Best Frens [Joshler CZ]

Forever Frens

Z pohledu Joshe

Uběhly 3 dny. Tylera konečně pustili z nemocnice, ale nesměl dělat namáhavější pohyby, takže na týden vynechal tělocvik. Byl jsem rád, že je to trdlo vpořádku. Už, když jsem ho viděl poprvé se mi líbil. Stál jsem u nemocnice a čekal, až Tyler vyjde. Po pěti minutách jsem viděl toho hnědovlasého kluka, jak jde ze dveří nemocnice. Usmál jsem se na něj a šel blíže. On mi úsměv oplatil a otočil se celým tělem ke mě. "Nechceš pomoc s něčím?" tázal jsem se. On se usmál a dal mi gesto jako že ne. "Ne děkuju. Nejsem úplně postihnutý, těhle pár věcí ještě unesu" zasměje se. Bože... On má tak roztomilý smích! Šli jsme ke mně domů. Chvíli říkal, že mě nechce otravovat a že půjde domů, ale po tom, co mi vyprávěl jsem nechtěl, aby hned co přišel z nemocnice ho zmlátil jeho bratr. Přišli jsme tedy ke mně domů. Ty se tu rozhlížel, asi se mu tady líbilo. "Máš to tu moc pěkný!" vyhrkl na mě, skoro jsem se leknul. Byl jsem ale rád, že se mu to tady líbí. Zavedl jsem ho do pokoje, pustil televizi a nabídl mu něco k jídlu. Byl strašně vychrtlý, vypadá to, že mu skoro doma ani nedávají najíst. Tyjo si s radostí vzal nějaké Oreo sušenky. Já jich mám hodně, mám je moc rád. Po chvíli koukání na televizi jsem se podíval na Tylera. Byl hrozně roztomilý. Koukal na televizi na nějaký animák. Je jako malý kluk, ale to je na něm to super. „Nechceš si něco zahrát?" zeptal jsem se. Ty se na mě podíval a zvedl obočí. „Co třeba?" otázal se. „MarioKart 64?". Tyler se na mě podíval s jiskrou v očích. Bylo vidět, že tu hru má asi rád. „Ano prosím!" vykřiknul a schodil mě na postel. Musel jsem se tomu zasmát, bylo to tak rozkošné. Zapnul jsem tedy tu hru. Já moc nehraju hry. Vyhrál jsem snad jednou, on vyhrával furt a smál se. Bylo to slaďoučké a přiznával jsem si svou prohru.

Z pohledu Tylera

Josh byl moc milý, že mě pozval k němu domů. Jsem si jistý, že rodiče ani nevěděli to, že jsem v nemocnici. Dost mě překvapilo, že Josh má nějaké hry. Řekl MarioKart 64 a hned mě to zaujalo! Asi je vám jasné kdo vyhrával.. Už bylo 7 večer, Byl pátek večer a mohl jsem u Joshe přespat. Sám mi to nabídnul a já hned souhlasil. Jen jsem si musel zajít domů pro věci. Josh se mi nabídl, že půjde se mnou, už se navíc stmívalo. Bydlím pár ulic od Joshe, takže jsme tam byli hned. Odemknul jsem barák, nadechnul se a vešel dovnitř. Josh čekal na mě venku a já se po chvíli vrátil. Brácha tam nebyl, takže jsem nedostal výprask. Jen jsem rodičům řeknul, že jdu ke kamarádovi na víkend, vyšel jsem a zabouchnul dveře. Josh se usmál a šli jsme k němu. „Děkuju, že u tebe mohu být na víkend" řekl jsem šťastně a usmál se. On mi úsměv oplatil. „Nemáš zač my fren" odpověděl a dal mi ruku na rameno. Když jsme dorazili k němu, vzal oreo, obědnal pizzu a šel do sklepa pro Pepsi. Když se vrátil, dal všechno na postel a vyndal filmy. „Než dojde pizza, co si pustíme za film? Horrorovku? Nějakou romantiku? Nebo animáč?" „Horror! Animáč si dáme jindy" zasmál jsem se. Ale romantiku? To tam má Titanic? Trošku jsem se nad tím pousmál. Pustili jsme si tedy horror. Trochu jsem se bál a tak jsem se přitiskl k Joshovi a ten dal ruku kolem mně. Hned mi bylo líp. Po chvíli k nám dorazila pizza a Josh pro ni došel, zaplatil a vrátil se i sní. Moc jsem se na ni těšil! Dali jsme si spolu, smáli se a sledovali film. Po skončení filmu jsem se ani tolik nebál. Byl jsem rád, že mám po boku Joshe. Nakonec jsem i usnul. Josh mě odnesl do postele a sedl vedle mě, ale on ještě spát nešel. Někdo mu napsal tak odpovídal.

Z pohledu Joshe:

Tyler šel už spát a napsal mi Filip

Chat:

Filda🎃: Zdar Joshi. Tak co?

👽JoshDun👽: Byl super večer! Sledovali jsme s Tylerem filmy a tak hráli hry

Filda🎃: Tak to je super ne? Hele, pozítří s rodiči jedem na výlet do Pittsburgu a ptají se, jestli nechceš jet taky. Můžeš vzít I Tylera.

👽JoshDun👽: To by bylo fajn! Aspoň si uděláme společný výlet.

Filda🎃: Super. Tak si napíšeme zítra a ty to domluv s Tyem. Tak dobrou!

👽JoshDun👽: Brou.

Výlet do Pensylvánie, to bude zábava! Jen doufám, že Tyler bude chtít taky. Byl bych nerad aby si to nechal ujít. No nic. Půjdu už spát. Jsem vcelku unavený. Lehl jsem do postele a usnul.

Z pohledu Tylera

„Tohle byl jen začátek. Budu tě pronásledovat furt." Zase ten kluk co vypadal jako já. Jeho oči rudě zářili a hlas měl hluboký jako démon. Snažil jsem se ho ignorovat a v klidu spát