Život podle mne

Kapitola 7

Takže prázdniny jsem stávila suprově. Celkovem jsem si vydělala 2500,-. Potkala jsem spoustu svých kamarádů, z kterýma jsem se předtím moc nebavila a nebo dlouho neviděla.

Po prázdninách přišel čas nastoupit do školy. Čeká mě poslední rok vysoké školy.
První den jsem se těšila na své spolužáky, ale hned poté co jsme ve škole skončili začala jsem litovat. Zjistila jsem, že polovina třídy odešla a ta druhá polovina si ze mě začala utahovat.

Doma jsem se tvářila jako že se nic neděje. Ale když mi jednoho odpoledne, dvě hodiny po škole, došla od jednoho spolužáka esemeska, že když mu nedám 300,- tak půjde k řediteli a bude si stěžovat že všechny šikanuji.

Peníze jsem mu dala abych měla klid, ale ten klid jsem neměla. Postupně zvyšoval částky a postupně mě čím dál víc vidíral. To už jsem po půlroce nevydržela a zašla jsem za mámou (mimochodem máma začala pracovat na policii). Ta mi řekla že si s ním zítra promluví a že mě nechá ten den doma.

Dalšího rána se máma vydala do školy. Zastavila se u ředitele a řekla mu oč běží. Ředitel s nápadem souhlasil.

Když přišla domů řekla mi že se s ředitelem dohodla že budu mít sólo učitelku, která mě bude učit všechny předměty a že budu mít sólo třídu (on je to spíš kabinet) a že už se se svojí třídou vídat nebudu.

Z velké části jsem byla ráda. Ale pak se mi začalo stískat po jediné kamarádce kterou jsem v té třídě měla. Domluvila jsem se učitelkou a ona řekla že ji za mnou občas pustí.