W.A. a Král Stínů

Prolog

Zasedání Vládců (1456)

Vysoká kopulovitá místnost, posetá zlatem a drahými kameny, uprostřed stojí velký kulatý stůl a jedenáct křesel, z nichž dvě z nich směřují ke vchodu. Tyto dvě křesla jsou větší a velkolepější než ostatní. U každého stojí jeden člověk, až na jedno křeslo. Před stolem jsou dva muži, jeden z nich poníženě klečí.

„Prosím, nedělejte to! Já..já vše napravím!" řekne klečící muž s trochou beznaděje v hlase. Muž má vlasy černé jako uhel a šedé oči, z kterých lehce vychází dým. Jeho tvář je poněkud zarostlá, ale i přesto jsou vidět jizvy po bojích. Spona na hrudi, která drží jeho temně černý plášť, je znak stínů. Tento muž je vládce Stínů.

„Vládče Dne, dejte na moje slova, tento muž se na vládce nehodí. S jeho mocí a primitivním myšlením stíny pohltí světlo." řekl mladý muž se světlými vlasy dlouhými po ramena, který stojí vedle něj a dívka s dlouhými vybledlými vlasy stojící naproti prázdnému křeslu, se na Stína s nechutí podívala, byla to vládkyně Světla. Muž, který frázi řekl, vypadá velmi sebevědomě, je velice vzrostlé a mohutné postavy. Je to Vincent Wildfire.

„Myslím,že si sám mohu udělat představu o chování Stína" řekl muž stojící u jednoho z větších křesel s dramatickým výrazem. Den je nejvyšší vládce. Vypadá velice povýšeně a sebejistě. „Omlouvám se, pane." řekl Vincent se sklopenou hlavou. „Myslím, že ještě promyslíme trest nebo při nejhorším vyhoštění Stína z řad vládců." řekne žena s černými vlasy dlouhými po ramena, Vládci Dne vedle nějž stojí. „Není co rozmýšlet Noci, jeho chování je neomluvitelné a velice nezodpovědné" řekl rozhodně Den a všichni vládci na něho pohlédli. „To mi nemůžete udělat!! Nemůžete mě jen tak vyhostit, prostě nemůžete!!" zakřičel Stín a bouchl pěstmi do podlahy. „Dni, dej mu ještě šanci..." řekne mladá dívka, Temnota, podobná Noci, jen s vlajícími kouřovými vlasy, stojící vedle prázdného křesla. „Jen ať táhne!" řekne muž, Oheň, s rozčepýřenými vlasy a velice povrchním úsměvem. „To nemůžete! Nemůžete jen tak svrhnout vládce!!" křičí Stín. „Myslím, že to já rozhoduji o tom, co můžu a co ne!" okřikl ho Den. „Pane, jestli mohu.." začal Vincent a Den přikývl. „Tento muž vás jen klame, upřímně, kdo kdy k čemu potřeboval tak nutně stíny?" Den se na chvíli zamyslí. „Prosím....nedělejte to..." řekl bezradně Stín, skoro se slzami v očích. „Je mi líto, Stíne. Takže tímto tě vyhošťuji z řad vládců. Staneš se součástí toho, čím sám jsi..." „Ne, prosím" skočí Dni do řeči Stín už se slzami v očích. „Staneš se pouhým stínem už navždy." ukončí svou řeč Den a mávne rukou, prázdné křeslo se změní v pouhý temný dým. „Ukončuji toto shromáždění." Den s vládci a Vincentem odejdou jen Stín stále klečí na stejném místě a potichu, dokola opakuje jen jedno pouhé slovo „Ne" a pomalu se mění v pouhý stín...