W.A. a Král Stínů

8. kapitola

[John]

John nesnášel na Věštcovi dvě věci. Když byl smutný a když si ubližoval. Poté, co Amber, jeho bývalá manželka, zemřela to s ním šlo jen z kopce. Jeho syn od něj utekl. Věštec začal pít a v jednom kuse se řezat. Vždy, když se ho zeptal, proč to dělá, řekl jen: "Hlasy... Ty hlasy..." a pak začal usedavě plakat. Nechápal to. John a Charlie, což je Maxův syn, mu zkusili vymazat vzpomínky. Věštec si za pár let stejně vzpomněl. Ale oni dva se dost sblížili, aspoň John to tak cítil.

Teď, když ho objímal uprostřed suterénu se cítil zvlášť mizerně. Nevadilo mu, že bude mít oblečení od krve. Chtěl pomoct kamarádovi, ale nic ho nenapadalo. Možná by mu pomohlo, kdyby se vrátil jeho syn! Ale kde by ho měl hledat? Věštec mu nic neřekne. Možná Smrt. Zeptám se jí, až bude mít dobrou náladu.

John byl sice o asi dvacet tři  centimetrů menší, ale i přesto ho položil do postele a sedl si vedle něj. Obvázal mu zkrvavené ruce. Naštěstí odolal pokušení mu dát pusu na čelo nebo ho jen pohladit. Ano, teď už to víte, Věštec byl Johnova tajná láska. Jediný, kdo to věděl, byla Smrt, která ho zaměstnávala a Wany, jeho drak.

John ho jen přikryl a řekl: "Pošlu sem tvou dceru." Načež Věštec kroutil hlavou. Chytil Johna za zápěstí. "Prosím.. " zašeptal Věštec "nic ji neříkej...". Věštec potřeboval pomoc, ale John už musel jít. " Hned jsem zpátky." Zalhal John. Věštec mu pustil  ruku. Podle Johna věděl, že mu lhal, ale Věštec jen smutně přikývl.

Neměl moc rád cestování stíny, ale po těch letech u Smrti si zvykl. Byl to nejrychlejší způsob, jak se dostat z bodu A do bodu B. Čas od času mu sice bylo špatně, ale po chvíli to bylo zase v pořádku.

Objevil se v jeskyni, kde byla hlavní brána do paláce Smrti. U ní stáli dva andělé s černými křídly a šátky přes obličej. I tak je John poznal. Ten vpravo byl Louis - měl delší černé vlasy a pokud si John správně vzpomínal, tak asi osm popálenin od smrti. To znamená, když je Smrt muž (to jsem vám taky neřekl, Smrt umí měnit pohlaví) a naštvete ho, udělá vám spaleniny. Na tom místě se vám objeví průhledná kůže, takže vám jsou vidět kosti, které jsou modře obtáhnuté a ještě v noci trochu září.

A ten druhý byl Rick. Ten měl krátké černé vlasy a žádné spaleniny. S Louisem byli dvojčata, ale nebyli si vůbec podobní. Rick byl o dost vyšší a také se více podobal jejich otci. Také byl veselejší a podle Johna i zábavnější. Pak tu byly i další děti. Jako třeba Max, která měla měnivé pohlaví a pak třeba Dylan.

Ze slušnosti pozdravil dvojčata a prošel branou. Smrt byla naštěstí hned za ní a naštěstí jako žena. "Zdravím." Řekl John. "A-ahoj Johne" odvětila Smrt. "Chci se zeptat.." začal John. "Nevíte náhodou, kde je Robin Wilde?" "Náhodou vím.. " řekla, ale nevypadala nejšťastněji. "Co-co se mu stalo?" "No víš.. on letěl na pegasovi pro něco, co chtěli vládci." "On pracuje pro vládce?" Chtěl vědět John. "Pracoval.... Když letěli, něco vyplašilo jeho pegase a Robin z něj spadl..."

John tomu nemohl uvěřit. Jiný plán neměl. "Udělám cokoli!" Vykřikl John. "Prosím! Já..  já.. vzdám se nesmrtelnosti!" Smrt na něj zůstala užasle hledět a John si pomalu uvědomoval, že nejspíš udělal největší chybu svého života. I tak si myslel, že to nepomůže. "Musím to domluvit s bratrem..." slyšel v jejím hlase smutek. Přece jen by přišla o pomocníka, jenže  když někdo řekne takovouhle blbost, že se vzdá nesmrtelnosti kvůli nějakýmu klukovi, kterého viděl párkrát v životě, nedá se to vzít zpět..