Nemocnice

265 19 2
                                    

Eda se probral jako první. Uviděl Arabelu a málem omdlel.

,,Arabeloooo, néééé!!!!" Křičel Eda a už už volal záchranku.

Jakže bylo to číslo? 112? Nene to to nebylo. Tak 156? Já už nevím. Přemýšlel stále Eda. Jeho mozkové buňky dostávaly pořádně zabrat.

,,155." Naklonil se k němu Babica. Eda na něj koukal, jak na zjevení.

,,Dík, zachránils Arabelu!" Děkoval Eda.

Mezitím dojela sanitka pro Arabelu a vezli ji do nemocnice.

Arabela v nemocnici ležela už 2. čtvrtek a stále se neprobrala z kómatu. Najednou zamrkala.

*mrk, mrk* udělala Arabela

,,Edo, kde to jsem?" Arabela byla stále dezorientovaná.

,,V nemocnici, tož to si nic nepamatuješ?"

,,Téměř nic." Přiznala sklesle Arabela a Eda v tom viděl malou výhodu.

,,Tvoje máma." Nadhodil Eda.

,,Co to zas plácáš ty kryple?" Zeptala se ho Arabela s Edovským výrazem. A Eda byl rád. Všichni jásali.....

Tvoje mámaKde žijí příběhy. Začni objevovat