2 Years: Too much boyfriends

čtyřicet dva

„Ty bys mě hned zabíjela a já ti chci přitom jenom říct, že...”

„...”

„...Miluju tě Carol, miluju tě tak moc až to bolí. Vím, že pořád něco cítíš ke Kevovi, ale podle mě by nám to i vyšlo. Víš, já tě mám vážně moc rád.”

„....”

„...”

„...”

„Tak řekni něco prosím.”

„Něco? Ale co? Já vůbec nevím. Myslela jsem, že mě bereš jako pouhou kamarádku, jako sestru... musím si to nechat projít hlavou.”

„Chápu, vem si času kolik chceš.”

„Děkuju Chrisi, taky tě mám ráda.”
*Carol Chrise obejme, dá mu pusu na tvář a pomalu s hlavou plnou otázek odchází*

!!Důležité!!
Nejprve bych Vám chtěla říct, že si uvědomuji, že jsem nebyla moc aktivní. Potřebovala jsem si utřídit život a celkově svoje názory. Měla jsem teď hrozný madlajs úplně ve všem.
Slibuju, že budu víc aktivní a nejen v téhle knížce, ale celkově na Wattpadu. Leden mám teď ještě hrozně naplněný, ale pak... Srším nápady a pozitivní energií. Chci si to všechno vynahradit a chci to vynahradit hlavně Vám.
Vím, že jsem o několik z vás kvůli své neaktivitě přišla a moc mě to mrzí, ale věřím, že přijdou další a společně to možná i někam dotáhneme.
Kdyby měla kniha úspěchy, tak bych ji poslala do nějakého nakladatelství a zkusila štěstí. K tomu samozřejmě budeme potřebovat ještě hodně hvězdiček, ještě víc komentářů, možná nějakou soutěž, kdyby mě někdo nominoval a spousty a spousty přečtení. Jenom jsem chtěla říct, že pokud to dokážeme tak bych ji trochu opravila, zlepšila a pokusila se jí vydat.

Děkuji, jste nejlepší. Ti, co jsou tady se mnou celou dobu i ti, co teprve přijdou.