Těhotná s Mentem!?

32-poslední kapitola

Vaneska vážila 2,30 kg a měřila 47 cm,drobeček.Lucka na svojí malou princeznu byla patřičně hrdá.Lucčina mamka musela jet domů kvůli Patrikovi,takže po porodu jí dělala společnost už jen Vaneska.Po třech hodinách k ní na pokoj přibyla druhá maminka.Zrzavá,dvacetiosmiletá mamina se svým prvorozeným Markem,která se zdála milá,i  když o Marečkovi se to tak říct nedalo.Jelikož neuvěřitelně křičel čím vždy probudil a zároveň rozbrečel Vanesku.Ráno
na pokoj přišla sestřička se snídaní rohlíkem s taveným sýrem Veselá kráva.Druhá sestřička Vanesku zkotrolovala. Celý den byl takový utahaný a více méňe nezářivný až ve dvě hodiny dorazila mamka.
Mamka:Zlatíčko byla jsi zak statečená.Tak je z tebe mamina
Lucka: Děkuju mami za všechno i za ty dobroty
Řekla Lucka a gestem ruky ukázala na dary ve formě dobrot.
Mamka:Promiň já se tu nemůžu dlouho zdržet,musím zpátky do práce,ale je tu někdo kdo by tě chtěl moc vidět
Lucka: Simča?
Řekla a v očích jí byla vidět radost
Mamka: Ne promiň,neřeknu ti kdo to je nevím jak bys reagovala,ale nezapomeň odpouštět je lidské.Ještě ti napíšu.
Lucka byla dost zmatená z toho co jí řekla její máma asi pét minut se nic nedělo až se za dveřmi ozvalo téměř neslyšitelné zaklepání.
Lucka se ztěžka zvedla z postele a dofuněla ke dveřím.Předtím než otevřela se nadechla a zatlačila na kliku.Dveře se otevřeli a Lucka zabodla svůj pohled na osobu za nimi.Než stihla cokoli říct,objal ji.
Lucka začala brečet a nepřestávali se objímat.
Honza: Je mi líto, že jsem takový debil.Nebyl jsem tady pro tebe i když jsi mně nejvíc potřebovala.Už stokrát jsem chtěl za tebou přijít,ale strach z odmítnutí mi to nedovolil.Pochopím,když mě už nikdy nebudeš chtít vidět.I když mě odsud vyhodíš,ale chci jí vidět.Chci být hrdý na to,že jsem její táta.A kdyby jsi i potom všech chtěla abych byl tvůj kluk.Tak jím budu
...
Už je to rok co se to stalo, soud mě splnoletnil,s Honzou jsme se vzali,Vaneska dostala Honzovo jméno a také byl zapsán do Vanesčina rodného listu.Nevím jestli naše láska vydží navždy,a vlastně to ani védět nechci.Teď si budu jen a jen užívat přítomnost.

Moc všem děkuju a jenom díky vám jsem tenhle příběh mohla dopsat.
Miluju vás :*
Vaše Fanfikceyoutube