Chance.. [Niam] {Texting}

12. Kapitola [ Pan Darcy ]

Niall

Musím říci, že se mi povedlo dneska zaspat opravdu bravůrně.

Přetočil jsem se na bok a chtěl se roztáhnou, jenže mi k uskutečnění této práce bránilo něčí tělo a to Gabrielovo. Vypadal opravdu sexy, jak tam takhle ležel, měl jsem chuť si sáhnout na jeho vypracované tělo, ale odolal jsem, tak jsem se raději zvedl a odešel pomalým krokem do koupelny, kde jsem absolvoval studenou sprchu. Až jsem z toho vyjekl, jak na mě spadaly ledové kapičky vody.
Asi po deseti minutách jsem z té ďábelské sprchy vylezl, klepal jsem se jak ratlík a v tu chvíli mi došlo, že ještě není víkend a rychle přispěchal k mobilu, který ukazoval 7:52. „Do píče, do píče, do píče!" Běhal jsem po pokoji jak splašený a hledal nějaké to oblečení, všude jsem ho rozházel.. i na toho pošuka, který mi obléhal postel, dopadl kousek oblečení, ale ten jen něco zamručel, podrbal se na nose a spal dál. Taky bych si někdy přál neexistovat, bylo by všechno mnohem snazší.

Do školy jsem dorazil o dvacet minut později, jelikož cestou jsem si vrazil něco do boty a poskakoval po celým Londýně jak krypl. Alespoň turisti měli co zajímavého fotit. Místo toho, aby se kochali nádherou BigBenu, tak jsem byl středem pozornosti pro změnu já. Nestěžuji si, snad to budou hezké fotky.

Vrazil jsem do dveří od třídy biologie, kde už svůj výklad prosazoval profesor Darcy a musím říci, že vypadal taky tak sexy arogantně jak pan Darcy z knihy od Jane Austenové. Sexappel mu rozhodně nechyběl. A jako vždy, všechny dívky slintaly na své sešity a hypnotizovaly ho očima. To já jsem měl momentálně jinou starost a né tu v kalhotách, ale nepozorovaně se probojovat ke své lavici, marně. „Hele, pošuk dorazil!" Zařval jeden kluk ze zadní lavice a ostatní se rozesmáli. Profesor byl otočen k tabuli a psal dál. „Být vámi, pane Denvile, zavřu hubu nebo potáhnete na kobereček k řediteli," řekl to tak klidným a zároveň sexy hlasem. „A vy, pane Horane, jděte se posadit a ať se to příště neopakuje," natočil hlavu ke mně a usmál se vlídně, dost mne to zarazilo a zježily se mi chloupky na zátylku z toho hlasu, tak jsem trochu omámeně dorazil k lavici u okna a posadil se, nemohl jsem se soustředit, cítil jsem na sobě ten jeho pohled, měl stejně magicky hnědé oči jako Liam. Ups, Liam! Zapomněl jsem mu napsat.

Dneska to kupodivu uteklo zcela rychle, nikdo se mi nesmál, neměl jsem hlavu v hajzlu, na tohle bych si i klidně zvykl, třeba je to proto, že nechodím po chodbách a nemluvím ‚sám se sebou'. Přišel jsem až ke školnímu automatu a vybíral si, co bych si dal k pití, vytáhl jsem z kapsy peněženku a hledal drobné.
„Koukal jsem na vaše známky v mém předmětu a musím říci, měl byste zabrat," řekl hlas za mnou, jenže to bych to nebyl já, aby se něco nestalo. Vyjekl jsem jak nějaká holka a mince v mé ruce během chvíle dopadly na podlahu a rozutekly se do všech světových stran. Měl jsem to štěstí, že na chodby nikdo jiný kromě mé maličkosti a toho člověka nebyl. Pomalu jsem se otočil a naše oči se střetly, chvilku jsem mlčel a pak se dokonale rozkoktal. Skvěle Nialle. „J-já  n..no.. to se t-tedyy moc o..omlouvám?!" Mám dojem, že ho to pobavilo. Vytáhl z kapsy svoji peněženku. „Omlouvám se, Nialle. Nenapadlo mne, že by vás to vyděsilo," uchechtl se. „Proto přijmi mou omluvu a řekni mi, co sis chtěl dát," najednou změnil na tykání. Podíval se na automat a vyčkával na mou odpověď. Raději jsem jen ukázal na ledový čaj s příchutí citronu. „Ten mám též rád." Prohodil jen tak a vhodil mince do automatu.

Když už jsem měl svoji flašku s mým milovaným čajem, sedli jsme so společně na lavičku na školním dvoře. Bylo už po vyučování a škola se vyprázdnila. „Víš, rád bych ti s tou biologii milerád pomohl, známky tam máš lehce tragické, ale neboj, do konce školy bychom to vytáhli." Bylo to od něj vskutku milé, ale něco mi na tom nesedělo. „Ale.. pane profesore, proč byste mi pomáhal?" Začervenal jsem se a koukal na zem. Přisedl si víc ke mně a naklonil se mi k uchu, do kterého zašeptal.
„Protože se mi vskutku dost líbíš, maličký."

Třeba se už Liam s Niallem brzy setkají. Kdo ví. 🤷🏼‍♂️Užívejte zbytek prázdnin, už to končí. Ale bereme to pozitivně... nějak. 😄 Mějte se krásně. ❤️❤️