Rudý déšť

132 11 0
                                    

,,Tvé srdce je černější než noc."

,,Nechte mě!"

,,Uteč dokud můžeš!"

,,Pomoc!"

,,Vítejte, královno!"

,,Já nechci!"

,,Zemři, dítě temnot."

,,Prosím, ne! Ne! N...."

....

Na louce se rozprostírá mlha po raním studeném dešti, který celou zemi zbarvil krvavě rudou. U stolu plného zákusků, hrnků a čajových konvic sedí tři postavy a dumají nad nesmyslností všeho. ,,Takhle pánové, zkončila poslední královna." Poznamenala Plyšice ke svým druhům. ,,Nebuď hloupá, tušilo se to už od začátku. Ha ha ha, začátku! Myslím že na takhle temnou duši, vydržela dost dlouho. Hehehe" Uvedl svůj názor zajíc Dubňák jeden z dvanácti potrhlých bratrů. Zachechtal se svému vtipu a zamíchal si čaj tlapkou. Potom do ní kousl a divil se že ho to bolí a že sušenka vypadá jak jeho packa. ,,Na déšť to padalo v moc velkých kusech. Byly to kroupy." Řekl svou pravdu Hučkař. ,,Považte, dnes ráno mi spadlo na klobouk oko a já jo nemohl dostat dolů z krempy. Otravné. Měl jsem si vzít svůj klobouk jako deštník. Ale copak mě to napadlo?" usrkl čaje a sundal si klobouk do kterého uhlazeně naskládal sušenky. Potom si ho nasadil zpět. Plyšice se zachechtala a lehla si do hrníčku jako do čajové lázně. ,,Ušetřete mě hloupých mluvů a přemýšlejte nad něčím závažnějším než je smrt vládce. Třeba Bělavému Sněžníčkovy se rozbily hodinky. Jsem zvědavá, kdy přivede někoho nového. Naposledy se moc nevyznamenal." Plyšice na důkaz svých slov ukázala na nebe které už se dávno vyjasnilo. Hučkař a zajíc Dubňák jenom kývli hlavou a chroupali své zákusky. Nikoho nezajímalo že Bělavý Sněžníček už hledá náhradu.

• • • • •

První kapitola je na světě! Doufám že se vám líbí moji milí čtenaři. Nevím jak dlouhé kapitoly budou nebo kdy je budu vydávat, ale moc často to nečekejte. Tak to je asi vše. Do komentářů mi můžete napsat co vás zaujalo, vaše otázky nebo jakej zákusek byste si dali.
Fakt děkuji za vote a koment

Sophia-sama (>∆<)/

Alenky [Shortstory] (Dokončeno)Kde žijí příběhy. Začni objevovat