My stalker boy - H.S

Chybělo mu málo

"Crrr!" těžké dřevěné dveře mi stáli v cestě vidět osobu mi tak blízkou co mi tak ublížila.Dveře se pomalu otevřely a já uviděla unavenou osůbku . Po dvou měsících jí poprvé vidím. Harry mě pořád pobízel abych za ní šla, že mě potřebuje. Ale ani břicho jí neporostlo. Něco tady nehraje.

"Alex" zasýpala až jsem myslela ,že na mě mluví nějaká babička. Začala brečet, v očích jsem jí viděla tu potřebu ,potřebu objetí.

"Pojď sem" roztáhla jsem ruce a objala jí pevně. I přes vše mi chyběla. "Chyběla jsi mi Sam"

"Ty mě taky! Nikoho už nemám, už jsem ani nedoufala že by ses na mě podívala"pomalu jsem se s ní kolébala do domu a zavřela dveře.

"Jak nikoho?"podívala jsem se jí hluboce do očí když mě pustila. Sedly jsme si v obýváku do křesílek .

"První se chci omluvit. To s Cameronem bylo jen jednou a prostě to byla slabá chvilka a on tam byl se mnou.Po škole když jsi odešla jsem šla zničená, ubrečená a špinavá domů. Rodiče si mě odchytly ,co se stalo. Myslela jsem ,že řeknou , to nic vše se zpraví. Místo toho se na mě hnusně podívaly a řekli ,že za to co jsem ti udělala si to zasloužím. Prý se na mě nemůžou ani dívat, že mě takovou nevychovaly. Až prý budou připravení tak přijedou zpět. Vzaly si věci a odjeli" chtěla jsme něco říct, ale ona pokračovala tím nejhorším.

"Nezvládala jsem to, ani psychicky ani fyzicky. Nenáviděla jsem se a v tu chvíli mi přišlo jako nejlepší nápad to ukončit. Potratila jsem."čekala jsem že to řekne? Tak trochu. Sam je horká hlava první jedná a potom přemýšlí, ale v té chvíli jsem jí dokázala pochopit.

"To bude dobrý" obě jsme tam seděli a ze smutku přešli na normální konverzace.Tak jako kdysi. Minuty míjely hodiny a z odpoledne byl večer. Zvonek u dveří se ozýval domem.

"Páni, dneska tu mám konečně zase rušno"chtěla se zvednout, ale zarazila jsem jí. Postavila jsem se a šla ke dveřím. Za nimi na mě čekaly dvě už známé postavy.

"Co tu chcete?" podívala jsem se na Harryho a Nialla.

"Co asi? je večer kurva a já měl o tebe strach! Dohodly jsme se že na tebe počkám u pizzerie, když jsi mi zakázala být tady" bože to je dneska zase nálady.

"No a? Nic mi není nejsme malá holka. Už můžete jít" miluju když mi nedovolí zavřít dveře. Vzdala jsem to a šla zpět za Sam.

"Kdo tam byl?"

"Ochranka" protočila jsem očima a sedla si do křesla.

"Ahoj! Jsem Niall" ten se věnoval očima jen Sam a té to asi nevadilo. Spíš jí vadilo podle toho jak si tahala triko jak vypadá. "Harry" mávl na ní a podíval se na mě.

"Co?" nakrčila jsem na něj obočí. "To mě to křeslo znásilňuje nebo co zase?" asi si během vteřiny vykroutím oči.

"Postav se" 

"Co vy máte spolu?" mrkne na mě Sam .

"Kamarádi!" "Pár!" vykřikly jsme najednou a propalovaly pohledem toho druhého za to co řekl. Pár? Se zbláznil. Tahal mě za ruce z křesla.

"Sedni si k Niallovi!" vrtěla jsem se, ale on se nedal a vytáhl mě z křesla. Sedl si tam místo mě a já udělala krok ke gauči na kterém seděl Niall.

"Na to zapomeň!" chytil mě za bok a strhl k sobě na klín.

"Bože!!" okřikla jsem ho . "Stačí pane Stylesi nebo jen Harry. Bože mi říkej při nemravnějších věcech" Sam se jen smála stejně jako Niall.

"Aby ti ta nemravná věc neupadla nebo spíš abych ti jí neurvala"  usmála jsem se a něj a vtiskla mu pusu na čelist.

"Tak mi už půjdeme. Vy dva si určitě budete mít o čem povídat" Harry mi dal ruku na pusu a táhl rychle pryč z domu.

"Co děláš?" zamumlala jsem když bral moje a svoje boty a druhou mě pořád držel a táhl pryč.

"Můžeš si za to sama, vrtěla ses mi na rozkroku"přitiskl se mi na rty a dále mě táhl k jeho autu. Otevřel mi dveře spolujezdce a zavřel za mnou jen co jsem si sedla. Nasedl do auta a pomalu vyjížděl z ulice.

"Domů bych to došla " snažila jsem se z toho vyvléct , ale je to Harry. Ten by mi to jen tak nedovolil.

"Ale mi nejedeme k vám. Jedeme se projet. Někam kde budeme sami. Jen, vytáhla by jsi mi mobil z kapsy?" sáhla jsem mu rukou do kapsy u kalhot a on jen tiše zavzdychal.

Skousla jsem si pevně ret a vytáhla mu telefon. Ruku jsem mu ale položila na jeho rozkrok. V černých kalhotech se mu krásně rýsoval jeho naběhlý penis. Hladila jsem mu ho přes jeany a poslouchala jeho dech. Pevně stiskl volant a lehce se prohnul v zádech. Chybělo mu málo.

----------

Omlouvám se za nepravidelnou aktivitu příběhu , ale nová škola noví starosti. Vždyť to asi sami znáte.