Texting /EreRi Verze/

Všichni se zblázníme! Konečně se odhodlala přestat být líná a napsala něco!!

Pustil jsem ho dovnitř a zavřel dveře.
Stejně jsem pořád nemohl uvěřit tomu, proč to dělám...
Stál mezi kuchyní a obývákem. 
Nic nedělal, jen stál a zíral do země.
"... Čaj, kávu a nebo vodu?"
Otočil se na mě a konečně se mi podíval do očí.
"Vodu... Jen vodu" řekl skoro neslyšně a přišel blíž ke mně.
Já ale uhnul stranou a šel do kuchyně.
Nalil jsem mu teda tu vodu a podal mu to.
"Tak povídej..." Snažil jsem se mluvit sebevědomě, bez strachu a nebo jakýkoliv zmínky o tom, že se mi pořád líbí.
"Trpím poruchou rozdvojené osobnosti..." Začal a sedl si na barovou stoličku. "Ani nevím, kdy to začalo, ale nebyl jsem takhle od začátku svého života." Nervózně si mnul ruce a prsty.
"Jednou jsem to já, přátelský a klidný a neschopný. A pak je tu on. Arogantní, sobecký a krutý idiot, který nedokáže nic jiného, než si brát to co chce a koho chce..." Podíval se mi do očí. Nic neříkal. Pak se napil a znova začal hypnotyzovat moje oči. "Ten s kým sis psal, objímal a povídal, jsem byl celou dobu já. Pak ale začal ten druhý žárlit a pak... se to stalo. Nedokážu si odpustit. Promiň"

Uhh... Přesně 200 slov. Krátký já vím. (Taky vím, že jsem slíbila další kapitolu dřív... No...)
Ale máte tu další...
Snad se líbila, uvidíme se zase příště!!
-Naasie❤️😘