Nezastavuj se!

Sen

Probudila jsem nechápala jsem proč když jsem umřela. Probudila jsem se ve svém pokoji, šla jsem dolů do kuchyně, tam stála babička s dědečkem vypadali normálně.  

Neslyšela jsem už žádné hlasy. Objala jsem babičku a dědečka řekla jsem jim "já jsem se o vás tak bála"

Babička odpověděla
"Nino, my jsme byli furt tady"

Neříkala jsem nic, jenom jsem nechápala a snažila si spojit všechny úlomky mě paměti.
Ale v duchu mi to celé proběhlo.
Šla jsem na balkón, sluníčko svítilo a les? tady žádný není.

Zavřela jsem balkón a šla za babičkou, všechno jsem ji řekla, odpověděla "Nino,to byla jenom noční můra,nešlo tě vzbudit"

Já jsem jenom otevřela pusu a nic neřekla. Došla jsem nahoru do pokoje, tam jsem měla takovou radost že jsem neumřela, skákala jsem na posteli.

Vytáhla jsem notebook, na facebook napsala"život se musí žít"

Nevěděla jsem co udělat at si tu radost odpustím. Byla jsem strašně nadšená,nešlo to jinak.
Šla jsem dolů do stáje ke koním, vyčistila jsem svého koně nasedlala, vyskočila jsem do sedla.

Jela jsem po louce a řvala na celé kolo "Já jsem neumřela,ááááááááá.

Odpoledne jsem šla dát koně do stáje, vyběhla jsem do kuchyně a pomohla jsem babičce s nádobím. Pochopila jsem že to byl jenom pouhý sen

Ovšem..
K večeru jsem si lehla do postele jakoby se nic nedělo a ani nikdy nestalo, cítila jsem na sobě cizí pohled.

Ne? Nenene já už nechci! Pronesla jsem si v hlavě.

Podívala jsem se z okna.

Stála tam.

Ona

Mávala na mě, vypadala jinak ne tak hrozně jak předtím, jakoby se semnou loučila, nevědomky jsem ji zamávala zpět, zmizela.