Nezastavuj se!

Doma

Přijela jsem domů, přivítal mě můj pes a statek který voněl koňma. Není to vůbec lehké přátele o kterých jsem věděla že mi věří mě zklamali. Došla jsem do svého pokoje.Vybalila jsem si věci co jsem měla v nemocnici a šla si lehnout, chtěla jsem na vše zapomenout ale nešlo to, už jenom proto že nějaká holka na tebe mluví že mě zabije mě, nikdy se mi to nestalo a dost jsem se bála.Trošku jsem se prospala a šla jsem dolů na večeři. Pojedla jsem a šla jsem se dívat na televizi s babičkou a dědou. I když jsme byli v celém baráku sami jsem jim to nechtěla dál říkat, koneckonců už jsou staří a bůh ví co by se jim stalo, měla jsem trauma tak jsem to dal nechtěla rozmazávat, nějak jsem cítila že mě to sleduje a slyší a na 100% jsem věděla že se to vrátí dnes večer přesně o půl noci.