Schyluje se k boji ...17

94 5 7
                                    

"Ehm andílku ?? Stalo se něco ??" Zeptal se opatrně Vadim a já se probudila. Podívala jsem se na ně a podala Vadimovi papírek. Popravdě jsem ho neměla ani sílu číst tak jsem jim ho prostě dala.
Viděla jsem jak Vadim s Martinem opatrně rozbalili papírek a v jejich očích jsem viděla opravdový šok.
"Nemyslete si že jsem skončil.... vrátím se a mnohem silnější.... měli by jste se připravit na boj ...." citoval Vadim z papírku a pak ho jednoduše zmuchlal a zahodil.
Byl naštvaný, stejně jako Martin. Martin to ale vždycky dokázal ovládnout, neuměl se tak snadno rozčílit, kdežto Vadim byl nervák. Znala jsem ho na tolik abych poznala jeho osobnost.
"Ten hajzl.... to není možný ... on je snad nesmrtelnej!!!" Řval na okno jakoby za něco mohlo.
"Musíme jít a začít cvičit ... nesmíme ztrácet čas!"Dodal Martin do Vadimova výjevu.
"Jdeme ... hned !"zavelela jsem a všichni jsme se spakovali do lesa.
Po asi 3 hodinách nepřetržitého cvičení a trénování jsme si konečně odpočinuli a sešli si na místo kde pravděpodobně predtim stal kamenný dům... teď z nej zbyl jen kamenný základ na kterém se dá sedět.
"Toto nemáme šanci zvládnout... jsme sice silní ale Marty má 15 leté zkušenosti... my jsme se je začali učit před ani né 5 lety. A ty Lenny ani ne před měsícem. " otočil se na nás Martin a v jeho obličeji jsem viděla smutek a beznaděj... věděl moc dobře že to my tři nemáme šanci zvládnout.
Pak mě něco napadlo ...
"Ehm ... kluci ?? Něco mě napadlo... Vadime, víš jak jsi mi říkal že poloandělé jsou všichni co mají stejný koníček jako vy ?? Co tak je pozvat na pomoc ??" Zvedla jsem obočí na důraz mé myšlenky a tím tak upozornila na to aby co nejrychleji odpověděli.
" Lenny.... ty jsi génius !!!" Přiběhl ke mě Vadim, zvedl mě dovzduchu a zatočil se mnou. Jen jsem se smála a pištěla Vadimovi do ucha ať mě pustí. Martinovi tak do smíchu nebylo a proto jsem za nim přišla nahnula se k němu a dala mu pusu na tvář.
"Že jsem génius ?!" Odtáhla jsem se a podívala jsem se na jeho překvapený výraz.
"Eh...Ehm...j-jo to jsi!" Usmál se a trošku začervenal.
"Tak je jdeme obvolat!!"zvolal Vadim a popadl telefon. Martin se k němu přidala a zhruba 2 hodiny obvolávali.
"Zítra přijede většina youtuberů, ale ne všichni."oznámil Vadim a Martin přikývl na souhlas.
"Tak jdeme pánové! Máme spoustu práce." Zvolala jsem a šla ven z pokoje. Kluci pochopili že mají jít za mnou a proto mě následovali.

Ahooj je tady další díl teď už po děsně dlouhé době a ještě krátký 😏 ale toto je jen tak na zahřátí na pořádnou nadpřirozenou bitvu 😂 snad se i tato část líbí a budu moc rada za každý komentář a vote !! Mockrát vám děkuji za už 700+ přečtení 😍 strašně moc mě to těší !! Mám vás moc ráda a zase u dalšího dílu !!
Arivederci my friends !! ❤️❤️❤️

Můj neobyčejný život/ w. Vadim T. + MenT, Kovy and Jmenuji se Martin.Kde žijí příběhy. Začni objevovat