VLČÍ PROMĚNA ✔

Bez něj to není ono

Ocitla jsem se v Anglii. Táta se mnou neletěl. Na Nickovu zprávu jsem neodpověděla, natolik mě zaskočila, že jsem od včerejška nebyla na mobile. Pořád na to musím myslet. Není vše tak jak se zdá honí se mi pořád hlavou. Vystoupila jsem z letadla a rozhlédla se jestli náhodou neuvidím nějakou známou tvář. Náhle jsem si všimla černého BMW a u něj horlivě mávající mámu jak jí tečou slzy a usmívá se od ucha k uchu. Upravila jsem si v rukou kufr s věcmi, které jsem měla u Simči a rozběhla se k autu. Pevně jsem objala mámu a ta mi pak řekla ať si jdu sednout na místo spolujezdce. Kufr jsem dala do kufru a sedla si do auta. 

,,Tak jak bylo?'' zeptala se máma a vyjela z letiště na dálnici. 

,,Bylo skvěle! Se Simčou jsme si to náramně užily'' zalhala jsem, i když to není vlastně lež, když neřekneš celou pravdu. Nebo je? Ale houby!

,,Tak to jsem ráda'' usmála se a dál se věnovala řízení. ,,Zajedeme domů, tam se převlečeš a vezmeš si aktovku, aby jsem tě mohla pak odvézt do školy''. Vážně? To musím do školy?! Moc se mi tam teda nechce. Podívala jsem se na mamku otráveným pohledem a ta se zasmála. ,,Dělám si srandu, do školy půjdeš až zítra'' Ufff.

******

Sedla jsem si na postel a hladila Luckyho, který skočil na postel a dal mi hlavu na stehno. Při tom tichu které tady panovalo jsem si vzpomněla na Damona. Moc mi chybí až to bolí. Stekla mi jedna slaná slza po líci a dopadla na ucho od Luckyho, který se následně otřepal. Zasmála jsem se nad jeho reakcí, ale i tak jsem byla pořád na dně. Jak mám bez něj žít?!! Už jsou to dva dny a on o sobě nedal vědět. Co, když mě nemiluje a řekl mi to jen, aby se mi dostal do kalhotek?! Já jsem tak blbá! vytáhla jsem si zpod zadku peřinu a následně se do ní zabalila. Lucky seskočil z postele a odešel z pokoje. Začaly mi téct slzy po tváři a to u mě už něco znamená, protože jsem kvůli klukovi ještě nebrečela! 

 No dobře! Na základce jsem chodila s jedním klukem, kterého nikdo moc nemusel, ale mi připadal tajemný a to mě přitahovalo. Jmenoval se Jamie Jones. Měl černé vlasy v rozcuchu a oči si už ani nepamatuji, ale vzpomínám si, že vždycky nosil černou mikinu a míval kapuci přes hlavu. V devítce se pak odstěhoval a chodil na jinou školu. Říkali jsme si, že nás to nerozdělí, ale to byly jen řeči. O týden později mi poslal zprávu, že si našel jinou. A tadá....má první láska skončila! 

Rozvalila jsem se na posteli a nemohla zadržet příval vzpomínek na moje poprvé. Popravdě jsem se nestyděla, že můj první byl Damon. Bylo to zvláštní. Ty city k němu. Jak z nějakého přeslazeného románu. Ze začátku na mě působil jako debil co chce vyzkoušet každou holku v posteli, ale pak jak řekl, že mě miluje, teda pokud to myslel vážně, jsem byla zmatená s city, které k němu skrývám. 

******

Po škole mě napadlo, že bych mohla navštívit smečku a tak jsem nasedla na autobus a jela směrem k nim.  Zazvonila jsem na dveře a čekala kdo mi je otevře. Zaslechla jsem zevnitř hlasy a kroky směrující  ke mně. Dveře se otevřely a v nich stál Dan. Nemohla jsem uvěřit svým očím. 

,,Jsi v pořádku" zaslechla jsem úlevu v jeho hlase a náhle se ocitla v jeho obětí. ,,Pojď dál" řekl a odtáhl se ode mě. 

Odvedl mě do kuchyně, kde všichni seděli u jídelního stolu a tvářili se zvláštně. 

,,Ahoj" pozdravila jsem a oni jen kývli. Podívala jsem se na Dana a ten ukázal na židli ať si sednu. Poslechla jsem ho.

,,To jak jsem tu nebyl.....to bylo k vůli tomu, že mě unesli, když jsem byl na návštěvě u svých rodičů. Byl jsem v zajetí dlouho a vpíchli mi injekci na vzteklinu. Roztrhal jsem tam pár lidí a utekl. Byl úplněk a tak jsem ti zavolal ať na sebe dáš pozor. Jenže oni mě chytili a dali mě do místnosti, ve které mi vpíchli injekci proti vzteklině, abych se zklidnil a pak mě zavedli do jiné místnosti, ve které jsi byla i ty" nadechl se a pokračoval ,,uslyšel jsem jak se něco děje a tak jsem se snažil přeměnit a povedlo se to. Rychle jsem odtamtud vyběhl a už se neohlížel. Úplně jsem na tebe zapomněl po té co mi ta kráva střelila kulku do ramene" dořekl a soucitně se na mě podíval. Aha. Tak proto tam nebyl! A já se o něj strachovala a všude ho hledala! Ale naštěstí je v pořádku.

,,Hlavně, že jsme se odtamtud oba dostali, i když já jsem tě tak hledala jak debil" pokusila jsem o úsměv, ale moc se mi nepovedl. Omluvně se na mě podíval a měl smutek v očích. ,,Ale chtěla jsem vám něco říct..." všichni se na mě podívali ,,našla jsem tam svého otce" Dan pozvedl jedno obočí a zmateně se na mě podíval ,, vím, že je to na hlavu, ale je z něj vlkodlak" zasmála jsem se a Dan se začal tvářit divně. 

,,Ale to je nemožné" zadíval se na mě Dan a já ho nechápala.

,,Podle mě, když existují vlkodlaci je možně všechno" 

,,Co, když je to ten špeh, o kterém jsme se před chvílí bavili" přidal se do rozhovoru Patrik.

,,Jo no" přidal se i Vojta a prohrábl si modré vlasy 

,,To je blbost" prudce jsem vstala ze židle. Nechápu o čem to mluví. Můj táta není žádný špeh!

,,Sedni si Kate. Podle mě to není tvůj otec. Věř mi, vím to" podívala jsem se nechápavě na Dana.

,,A jak to můžeš asi tak vědět" Dala jsem ruce v bok.

,,To nechceš vědět" vstal i Dan a podíval se mi zhluboka do očí.

,,Kdybych to nechtěla vědět tak se snad neptám ne?!!!" )

,,Když to chceš vědět tak fajn! Já ho zabil. Byl úplněk a já ho roztrhal na kousíčky! Nemohl to přežít. Hned podlehl zranění a mi hned došlo co jsem to udělal"

,,To jsi byl ty!!"