VLČÍ PROMĚNA ✔

Vzteklina

Pocítila jsem vztek. Tak hrozný vztek vůči svému alfovi. Mám chuť tu všechny roztrhat. Můj táta přece není žádný špeh!
Najednou jsem pocítila hroznou bolest. Začaly mi růst tesáky a lámaly se mi všechny kosti v těle. Necítila jsem nic jiného než bolest a vztek.

Ocitla jsem se na všech čtyřech a měřila si alfu nasupeným vlčím pohledem. Danovi se červeně rozsvítily oči a zavrčel na mě. Smečka něco říkala o tom, že to bude v pohodě, ať se uklidním. Ale ono to v pohodě nebude! Byla jsem nadšená z toho, že mám zpátky otce, i když jako vlkodlaka. Ale nakonec se z něj vyklube špeh!

Najednou jsem viděla černě a neudržela se na nohou. Ocitla jsem se na podlaze...

******
Probudila jsem se v kleci. Ano v kleci. Už mnou neproudil takový vztek jako předtím, místo toho mě pohltil smutek. Ztratila jsem otce. Už podruhé.

,,Je ti líp?'' zeptal se mě Dan, který se náhle objevil vedle klece.

,,No v kleci jsem se nikdy necítila líp'' pokrčila jsem rameny a Dan se uchechtl.

,,Vpíchli jsme ti injekci proti vzteklině takže by jsi neměla už pociťovat tolik vzteku'' to znamená, že můžu jít do školy aniž bych tam někoho zakousla. Super! Dan odemkl klec a já se cítila volná.

,,Promiň'' zašeptal Dan a otočil si mě k sobě.

Zadívala jsem se mu do očí a viděla v nich lítost. ,,Budu se s tím muset nějak poprat'' pokrčila jsem rameny a pokusila se o úsměv.

Dan se zamračil. Nejspíš prokoukl, že se jen přetvařuju. ,,Teď to mezi námi a smečkou musí fungovat. Lovců je čím dál víc, a proto jsem požádal další smečku, které věřím, aby nám proti nim pomohla. Přijedou zítra až z LA''. LA? Něco mi to říká. ,,Jo a málem bych zapomněl, Richard s tebou chce mluvit. Je ve svém pokoji''. No super!

******
Vyšla jsem schodiště do druhého patra a zamířila si to ke dveřím od Richardova pokoje. Zaklepala jsem na dveře a následně e otevřela. Richard se válel na manželské posteli sladěné do zelené barvy. Zavřela jsem za sebou dveře.

,,O čem chceš teda mluvit?'' byla jsem nervózní a to hodně.

,,O nás'' řekl a podíval se na mi zhluboka do očí.

,,A o čem přesně?''
,,Miluješ mě ještě?'' Ajajaj. Je to tu.

,,No...víš...já....já...''
,,Co jsem udělal!'' skočil mi do řeči, náhle byl u mě a dal si do dlaní mou tvář. Byl tak blízko. Najednou spojil naše rty. Nechtěla jsem jeho jazyk pustit do mé pusu a taky jsem to neudělala. Tenhle polibek už neměl to kouzlo co jsem pocítila s Damonem. Odtáhl se ode mě. ,,Cítíš něco?''.

,,Ne'' špitla jsem neslyšně, ale on to stejně slyšel. ,,Promiň'' odešla jsem z pokoje a zabouchla za sebou dveře. Tak moc jsem se tomuhle chtěla vyhnou, ale nevyhla!