Sweet Dreams Are Made of This [Frerard]

Another School Day

Bzzz, Bzzz

Ugh! Zvoní mi budík. Je středa a je škola. Zase si užiju.

Vstal jsem ze zahřáté postele a šel jsem směrem do kuchyně. Snídaně už byla na stole, jemně jsem se usmál na svojí mamku. Venku byla ještě tma a já do školy jel busem. Dosnídal jsem, vzal si batoh a šel na autobus.

Jmenuju se Frank Iero, je mi 16 let a chodím na střední. Jsem středem šikany, tím, že jsem prostě malý a vzhledově trochu jiný... A hlavně jsem gay. Naše škola je plná homofóbů. Chodím k psychiatrovi. Rozumí mi a je jako můj kámoš. Jmenuje se Ray. A pak mám ještě jednoho kámoše. Je sice bisexuál, ale je docela zženštilý. Jmenuje se Tyler Joseph. Mám mámu a tátu, ale jsou rozvedení. Máma to nezvládá, tak se jí snažím pomoc. Tyler vždy rád pomůže... A pak tu je Stan Ashley... Ten, co mě nejraději šikanuje. Tyler mu vždy nějak proklouzne, je hubený, hbitý a rychlý. Né, že bych byl tlustý, jsem taky docela hubený, ale jsem malý, Mám strašně krátké nohy a moc neuteču daleko.

Došel jsem do školy. Bylo 7:40, takže jsem měl ještě čas. Posadil jsem se do lavice ve třídě. Tyler přišel hned po mě a sedl si vedle. "Čauky Franku, jak ses vyspal?" zeptal se usměvavě Tyler. "Blbě" odfrknul jsem. "Co se stalo?" "Nemohl jsem usnout, nic víc" trochu jsem se ušklíbnul a Tyler mi dal menší pěstí do ramene. "Však tebe škola probudí" zasmál se. "Nemyslím si" odpověděl jsem. "Bože, mrdky jdou..." zamumlal jsem pro sebe, když jsem viděl, jak Stan a jeho parta přišli do třídy. Stan mě hned zaregistroval a šel ke mně. "Ale, ale Iero. Copak tu děláš? Myslel jsem, že taková sračka bude ze mě posraná a zůstane doma" začal se smát a jeho kámoši taky. "Posranej z tebe? Sotva sráči" zastal se mě Tyler. Stan ho chytl za tričko a přitáhl k sobě. "Zavři zobák, Josephe" řekl Stan nasraně a odhodil ho ke zdi. Tyler na něj ukázal prostředníček a jeho parta se na něj vrhla. Tyler začal pištět jak holka a vyběhl na chodbu. Žákům to bylo jedno, protože jim bylo jasné, co se děje, když tohle Tyler dělá. Po chvilce se vrátil celý zpocený. Zřejmě běhal z patra do patra, aby se vyhnul pěstí do obličeje. "Příště ať si moc nedovolují, nebo je zmlátím" řekl udýchaně. Zasmál jsem se. "Tylere, ty? Vdyť jsi takový mírumilovný, mouše bys neublížil" To Tylera urazilo a dal mi menší pohlavek. "Náhodou, můj kluk mě učí se prát" řekl uraženě. "No jo, Josh je svalovec, zachvilku budeš jako on, ale budeš muset trochu jíst, jsi vychtlý" zasmál jsem se a on mi dal pěstí do ramene. Zazvonil zvonek a dlouhá nudná hodina matematiky začala.

Po hodině jsem šel s Tyem na chodbu. "Oh shit, Španělština" protočil očima. "Štve mě, že musíme být oddělení, bez tebe se nudím, kámo" odpověděl jsem smutně. "Asi tak brácho. Tak čůs, uvidíme se po hodině" zasmál se, udělali jsme náš pozdrav na rozloučenou a rozešli se do svých tříd. Šel jsem až do posledního patra, takže nic moc no. "Iero!" a kurva. Stan. Vytřeštil jsem oči a rozběhl se. Byl jsem teprv ve 3. patře a mám být v pátém. Stan se rozběhnul za mnou. Zvýšil jsem rychlost, ale dohnal mě, naneštěstí v uličce, kde byla tma a nikdo tam nebyl... tedy jsem si to tak myslel...

Stan mě chytl pod krkem a dal mi pořádnou ránu do obličeje. Začala mi téct krev z nosu, docela hodně. Jeho pěst byla celá od krve. Začaly mi téct slzy bolestí. Kouknul jsem slabě do strany a tam byl černovlasý kluk s vlasy přes jedno oko a zíral na Stana. Když ho uviděl, zdrhnul. Co to má být??? Stan se ho bojí, nebo co? Sesunul jsem se k zemi a hledal v tašce kapesník. Já vůl ho zapomněl doma. "Tady" řekl ten kluk a podal mi papírovou utěrku. Podíval jsem se na něj a utíral si nos. "Díky..." odpověděl jsem. Ještě mě to bolelo. "Kdo jsi? Nikdy jsem tě tu neviděl" postavil jsem se a zeptal. "Gerard. Gerard Way. Ty?" "Frank Iero" "Ach, ten Iero?" zeptal se. Odkud mě sakra zná? "A-Asi jo n-no... já budu muset na hodinu.. tak zatím" řekl jsem a odcupital pryč. "Později" řekl chladným hlasem. Když jsem se ale otočil, byl pryč. Co to mělo být? Radši jsem nad tím nepřemýšlel a šel jsem do třídy. Byl jsem o pár minut opožděnej. "Pane Iero, můžete mi říct, proč jdete pozdě? Vyučování začíná v 8:55" zamračila se na mě učitelka Španělštiny. Slyšel jsem, jak se Stan vzadu s nějakými holkami o mě šušká a hyhňaj se. "Omlouvám se, bylo mi špatně, tak jsem chvilku zůstal na záchodech. Už se to nestane..." zalhal jsem. "Dobrá tedy, pro tektokrát vám to odpustím. Jděte se posadit" řekla už příjemnějším hlasem.

Po Španělštině

"No ty vypadáš Franku, ty jsi se pral?" zeptal se Tyler, docela starostlivě. "Stan mě zbil" zašeptal jsem. "Kripl, příště na  tebe ani nesáhne, nebo ho zbiju" řekl naštvaně. Je hezké, že se o mě stará, jako o bráchu. "No. Nedodělal svojí práci. Někdo se tam objevil" "Hm? Kdo?" zeptal se Ty. "Gerard Way, toho asi n-" "Počkat co? TEN Gerard way?" zeptal se překvapeně. "No... ano?" byl sem zmatený. Co se to tu sakra děje? "Se divím, že někomu pomohl, vždy stojí jen vzadu a sleduje ostatní. Nikdy nemrká. Sleduje tě, jako plačící anděl  z pána času a když se nedíváš. BUM. Seš tuhej" řekl, docela to i dokázal předvést. Docela mě to děsilo. "Vlastně... on tam jen stál a sledoval nás, ale Stan utekl a když jsem hledal kapesníky, on mi podal papírovou utěrku, abych si otřel nos a představil se" řekl jsem mu.  "Přetvařuje se. Dávej si na něj bacha..." varoval mě Ty. "Jo, ty jdeš dneska k panu Torovi, že?" dodal. "Jo jo, chceš jít se mnou?" zeptal jsem se. "No jasné, dlouho jsem ho neviděl" usmál se já taky. Šli jsme na další vyučovací hodiny, dokud neskončila škola. Po škole jsme vyrazili směr Rayův dům.

Takže, první část je na světě! Doufám že se vám líbilo, na začátku jsem byla absolutně bez nápadů a najednou se to takhle rozvinulo :'D Učitelka češtiny by na mě byla hrdá lol.

BlurrySinKillBlood <3