Where is Tyler?

37 4 2

by 1joshlerr

by 1joshlerr

Konečně jsme dorazili k domu Raye. Zaklepal jsem na dveře. "Kdo je?" ozvalo se z domu. "Já a Tyler" odpověděl jsem. Ray otevřel dveře, usmál se a pozval nás dovnitř. Mezitím nám přinesl čaj a dali jsme se do řeči. "Tak, jaký byl týden, Franku?" zeptal se Ray. "Mnohem lepší, díky tvým radám už je mi mnohem lépe" usmál jsem se. "Co rány?" zeptal se znovu. Tyler se smutně zamračil...

Flashback

Nemůžu už dál... všechno špatné mě obklopuje... rozchod rodičů, šikana a ponižování. Takhle to už nejde... chci to skončit. Byl jsem doma sám, bohužel, až bych si to uvědomil jsem nechal odemčené dveře od baráku. Šel jsem do koupelny. Je čas jít... Vzal jsem do ruky žiletku a udělat první řeznou ránu. Pak druhou, třetí... Cítil jsem, jak se mi mlží před očima. Pomalu jsem je zavíral. Byl jsem připraven jít... "Franku!!!" probudilo mě z umírání. Ještě nejsem mrtvý. Slabě jsem otevřel oči a viděl Tylera. Byl rozmazaný, ale jeho poznám na první pohled... "Co jsi to udělal!?" začal řvát a brečet. "N-Nemůžu...." Tyler mě umlčel tím, že mě pevně objal. "Tohle mi už nikdy nedělej!" do koupelny vletěl Josh s doktory. Tyler jim asi napsal, že tu ležím v kaluži krve. Nemohl jsem se hnout, takže mě museli doktoři dovést nosítkama na ambulance. Tyler s Joshem seděli vedle mě a doktoři jeli do nemocnice, mezitím co jinej doktor se snažil se mi zastavit krvácení. Probudil jsem se až v nemocnici. Na gauči poblíž ležel Tyler a Josh seděl u mně. "Konečně ses probudil" řekl Josh a zamračil se. "Co se stalo...?" zeptal jsem se zmateně a podíval na svou obvázanou ruku. "Ou.. chápu..." dodal jsem potichu. "Tyler byl z toho psychicky v hajzlu. Proč si to udělal?" zeptal se klidně Josh. Slzy mi začaly stékat po tvářích, ale ucítil jsem, jak mi je Josh utírá palcem. "Hej, nebreč. Nejsem naštvaný, jen zklamaný... co se vůbec stalo?" "Rozchod rodičů, táta mě mlátí za to, že jsem gay, šikana, ponižování prostě... všechno se hroutí..." odpověděl jsem a podíval se dolů a ucítil jsem objetí. Tyler se probudil a objímal mě. "Měl si jít za mnou a Joshem..." zašeptal Tyler. "Já vím... udělal jsem chybu, ale jsem rád, že tu pro mě jste kluci..." usmál jsem se

Flashback end

Tylerovi začali stékat slzy. "Tyi? TYI!?" zatřásl jsem s ním. On se rychle ohlídnul. "Jsi v pořádku?" zeptal se Ray. "Udělám ti čaj" dodal, vstal a šel do kuchyně. "Franku? Potřebuju pomoc, můžeš sem jít prosím?" zeptal se Ray. To mi byla otázka, jasně, že mu pomohu. Kdykoliv. Zvedl jsem se a šel do kuchyně. Když jsme se vrátili, Ty byl pryč. Zpanikařil jsem. "Kde je Tyler???" začal jsem se bát, ale nebyly tu žádné známky únosu. Asi šel na záchod. Ray řekl, že se mám uklidnit, že třeba se mu udělalo špatně, nebo jen potřeboval na záchod. Posadil jsem se a začali jsme se bavit s Rayem

Po povídání jsem se víc strachoval, protože Tyler nikde nebyl. Už se začalo stmívat. Kde může být. Někdo zaklepal na dveře a Ray šel otevřít. "Dobrý den, pane Toro. Je tu Frank?" zeptal se dotyčný. Podle hlasu jsem hned poznal, kdo to je. Široce jsem se usmál. "Čus Franku!" zařval, když mě viděl. "Nazdar!" Ray se divil. "Vy se znáte?" zeptal se. "Jo promiň zapomněl jsem vás představit. Rayi, tohle je Zack Joseph, Tylerův brácha. A tohle je Ray Toro Zacku, můj psychiatr a kámoš" zazubil jsem se. "Rád tě poznávám, Rayi" potřásl si s Rayem rukou. "Nápodobně" usmál se Ray. "Promiň za zmizení Tylera, ale on si uvědomil, že musí s něčím pomoc rodičům a tak spěchal domů, tak poslal mě, aby jsem tě vyzvednul" usmál se. Vydechl jsem v úlevě, že je Tyler vpořádku. "Tak zase příště Rayi" rozloučili jsme se a šel k Zackovi do auta. "Díky moc" řekl jsem mu. "Maličkost!" zasmál se.

Tyler

Skočil na to... konečně jsem doma sám. Šel jsem do koupelny a sundal si tričko. Byly mi dost vidět žebra, ale to mě moc nezajímalo. Klekl jsem nad záchod, strčil jsem si prsty do krku a začal jsem zvracet. Nemůžu přeci být tlustý, chci být hubený...

Frank

"díky za odvoz, Zacku" "Za málo- počkat volá mamka" žekl Zack a zvednul mobil. Ten rozhovor mě trošku zarazil. "Jak to myslíš, že není s tebou. Říkal přeci, že potřebuješ pomoc!" zařval do telefonu Zack. "Nic takového jsem neříkala broučku. Tyler měl být dneska s Frankem pokud vím" Zackovi se začal klepat hlas. "D-Dobře mami" řekl a típnul to. "Děje se něco? Zacku!" řekl jsem vyděšeně. Zack se na mě podíval. "Musíme k nám. Rychle. Zavolej Joshe..." zpanikařil jsem, sednul do auta a zavolal Joshe. Když jsme dorazili k Tylerovi domů, hledali jsme ho. Došel jsem ke koupelně a otevřel dveře. Byl jsem hodně v šoku z toho, co jsem viděl.

Debilně ukončené, že ano :D

Budete si muset počkat na to, co bude dál :)

BlurrySinKillBlood ;)