2

23 3 0
                                    

"Co na mě tak zíráš??" Koukla jsem se na něj naštvaně protože mi už jen ten jeho ksicht s úšklebkem lezl na mozek. "A proč bych jako nemohl?"
Hodil na mě arogantní úšklebek a čekal jestli něco řeknu. Už jsem se připravovala že mu něco hezkého povím a najednou se celou třídou rozezněl učitelův hlas " Mcblacková a Rotwood, oba dva vás čekám po škole v kanceláři!!!" No skvělý, kdyby na me ten tupec tak debilně nezíral a nedelil se se mnou o jeho keci nemusela bych s nim bejt po škole!
Zatímco on se tam jen uchechtl a něco si mlel pod vousy, já jsem si frustrovaně prohrabla vlasy a už se na něj ani nepodívala. Vlastně jsem mu chtěla jednu vrazit ale to by mi asi úplně neprošlo.

Zbytek dne uběhl v celku rychle no, až moc rychle. Jedinej člověk kterej mi dokazal zkazit náladu během půl minuty byl Kyle Rotwood.Když jsem si už konečně začala balit a těšila se domů tak se najednou vedle mě ozvalo "ty už jdeš domů? Ja myslel že jsi zlobila." A teď me nasral totálně nejradši bych ho uškrtila a zahrabala hluboko pod zemský povrch!! "Můžeš mě na chvilku nechat napokoji?!"
Prskla jsem na něj. "Ooo tak kočička má drapky jo?" "Ne asi tyvole má zobák!" Odpověděla jsem mu sarkasticky a už konečně zavřel tu svoji ukecanou pusu.

"A kam jdeš ted?" Nee zase ten otravnej hlas, proč já tyvado.
"Do kanceláře?" Řekla jsem otráveně.
"Hele... co ti na mě sakra vadí?" Zastavila jsem se a prohlédla si ho s povytaženým obočím a řekla "ty" on jen nahodil smutnou grymasu "au to bolelo" a při tom si dal ruku k srdci. "No hrozně." A šla jsem si to rovnou čarou do kanclu kde už čekal učitel.

V kanclu to moc zajímavé nebylo  dělali jsme tam nějaké písemky za trest a samozřejmě že  je neschopnej a chtěl to všechno opsat.
Já mu tu radost neudělala. Možná že jsem trochu krutá ale prostě k němu se ani jinak chovat nedá.

"Konečně doma!!" Oddechla jsem si a šla si dát něco k obědu. Ano je neco kolem 4 hodiny a ja neměla oběd.
Sundala jsem si mikynu, doma mě stejně nikdo neuvidí a navíc by to byl jeho problém. A šla si dát konečně něco k jídlu. Nakonec po dlouhém přehrabování v lednici jsem si dala chleba a máslem a se šunkou.

Tak máme tu druhou kapitolu!!! :D

Karynino tajemstvíKde žijí příběhy. Začni objevovat