Prolog

56 3 3
                                    

Stojíme v Brně před myšinou. Kroutíme se do rytmu písně Blood Sweat & Tears od skupiny BTS.
Lehký vánek nám profukuje mezi prsty a pohrává si s prameny našich vlasů.
Už teď jsem nervózní. Skupinka cizích lidí pozoruje naši sestavu. Jedni užasle hledí, další kroutí hlavami.

Koutkem oka vidím Helču, v rukou pevně svírá kameru a hlídá klobouk s penězi. Každý, komu se zalíbíme nám může přihodit pár korun. Nebo klidně i víc...

V tenhle moment ani netuším, co bude za několik let. Jak se to všechno změní. Jak se sny, které si v tu dobu tak usilovně přeji splní.

Doufám, že to Gabča s Nikčou zvládají minimálně stejně dobře jako já.
Mám strach, že si tu ušijeme z ostudy kabát.
Ale nechci plašit.
V hloubi duše doufám, že tohle dopadne dobře. Možná jsem byla naivní, když jsem vybírala tuhle choreografii, napadá mě. Ne, dopadne to dobře, musí...

A takhle to začalo... všechno.

KÚ-ČKde žijí příběhy. Začni objevovat